Podle portugalského lidoveckého europoslance Josého Manuela Fernandese se při jednání podařilo například o miliardu eur (přes 27 miliard korun) snížit související škrty, které kvůli využití peněz pro EFSI plánovala Evropská komise v programu na podporu vědy Horizont 2020 a nástroji pro rozvoj dopravní infrastruktury (CEF).
Fond EFSI je páteří plánu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera na posílení evropského hospodářství. Měl by začít fungovat ve druhé polovině letošního roku, dnešní dohoda tento cíl přibližuje.
Evropský parlament by měl o návrhu na zřízení fondu hlasovat 24. června. Místopředseda Evropské komise pro investice Jyrki Katainen poznamenal, že fond by po tomto kroku mohl být funkční od podzimu.
Téměř 600 miliard korun
Finance fondu, celkem 21 miliard eur (581 miliard korun) především z peněz Evropské investiční banky (EIB) a záruk z rozpočtu EU, mají v příštích třech letech přitáhnout až 315 miliard eur (8,9 bilionu korun) v soukromých a veřejných investicích.
Komise původně navrhovala pro záruky fondu využít 3,3 miliardy eur původně určených pro CEF, 2,7 miliardy z Horizontu 2020 a dvě miliardy z rozpočtové rezervy. Noční dohoda částky snižuje na 2,8 miliardy u CEF a 2,2 miliardy eur u programu Horizont 2020. Na potřebných pět miliard eur pro záruky z rozpočtu tak bude částka dorovnána vyšším využitím rezervy.
Více moci pro parlament
V noci na dnešek uzavřená dohoda též dává zástupcům europarlamentu silnější slovo při personálním obsazování vedení fondu. Parlament tak bude například spolurozhodovat o obsazení postu výkonného ředitele EFSI.
„Nebude žádná forma neprofesionálního, klientelistického výběru lidí. Zajistíme, že budou vybráni ti nejlepší,“ sliboval německý sociální demokrat Udo Bullmann. Parlament podle něj také hodlá stanovit poměrně tvrdá kritéria pro to, do jakých projektů bude investováno. Za nejslibnější označil datové sítě, dopravní infrastrukturu a opatření směřující k úsporám energie.
