Spojenectví nad propastí. Vztahy Evropy a USA čelí zkouškám, které nemusí ustát

Joe Biden může být posledním americkým prezidentem ,který považuje EU za svého hlavního zahraničního partnera

Joe Biden může být posledním americkým prezidentem ,který považuje EU za svého hlavního zahraničního partnera Zdroj: ČTK / AP / Andrew Harnik

Šokující, náročné, plné obav a nejistot. Takové byly poslední týdny pro přední politické představitele Spojených států i zemí Evropy, převážně sdružených v Evropské unii. Oba atlantičtí partneři se ocitli pod násobným tlakem vnějších událostí, který vystavil zatěžkávací zkoušce nejenom jejich politické systémy, ale odhalil také prohlubující se pukliny v již tak poněkud „oprýskané“ fasádě dekády udržovaného nadstandardního partnerství.

Analýza vyšla na Info.cz.

Pokračující boje na Ukrajině, spory ohledně násilí v Palestině a reakce Izraele na útok Hamásu, otázky neustále rostoucí migrace, posílení izolacionalismu a protekcionismu v úvahách řady amerických zákonodárců… to byly jen některé z bodů, které mnohé akademiky, komentátory i politiky donutily se ptát: Jak pevná a nerozlučná je vlastně euroatlantická vazba? A může selhat? Není to poprvé, kdy se tyto projevy nejistoty a palčivé otázky derou na povrch, odpovědi na ně však nejsou jednoduché a na klidu nepřidají.

Jedna ze základních pouček mezinárodních vztahů říká, že v rámci světové politiky neexistuje téměř nic jako stálá konstanta, něco jistého, pevně daného, neměnného, na co by bylo možno se spolehnout. Vztahy mezi státy procházejí obdobími vzestupu i úpadku, spojenectví, aliance i koalice se neustále proměňují s tím, jak se přesouvá moc mezi jednotlivými aktéry a mění se i jejich národní zájmy.

Navzdory tomu všemu prokazovaly vazby mezi Spojenými státy a Evropou od konce druhé světové války pozoruhodnou stabilitu, která se zrcadlila ve vzniku NATO a následně i ve společných aktivitách mezi Washingtonem a Bruselem v rámci spolupráce USA-EU. Prakticky by bylo možno nalézt jen velmi málo spojenectví, jež by představovala takto výraznou sázku na jistotu, a to přesto, že i tento vztah zažíval svá světlá a temná období.

Nedávná série krizí, ač se zprvu zdálo, že vedla k utužení vzájemných vazeb, postupně odhalila výrazné ideové trhliny, a především rozdílné zájmy obou „manželů“. Na světlo světa proto opět vypluly diskuze o dlouhodobé udržitelnosti tohoto mimořádného pouta a spolu s nimi byly oprášeny i dva slavné scénáře.

Hrubá síla a měkká moc

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!