Rok 2020 stanovil za cíl srbský premiér Ivica Dačić, podle unijních představitelů může být splnitelný. „Předchozí zkušenosti z přístupových procesů naznačují, že období pěti až šesti let není nerealistické,“ prohlásil Dmitris Kurkulas, náměstek ministra zahraničí předsednického Řecka.
Vyjednávači budou muset dohodnout 35 kapitol, největší pozornost budí poslední, týkající se poměrů mezi Bělehradem a Prištinou. Unijní rámec přitom hovoří o „úplné normalizaci“ vztahů, ne o formálním uznání Kosova Srbskem.
„Srbsko je nesnadný kandidát nejen kvůli své historii a konfliktu s Kosovem, ale také kvůli složité ekonomické situaci a mezerách, které stále zůstávají ohledně respektování zákonů,“ řekl Deutsche Welle expert na region Dusan Reljić z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.
Nutnost reforem
Mezi velké výzvy Bělehradu patří reforma nákladného veřejného sektoru a státních společností či změny v penzijním systému. Blokují je však odbory a údajně také političtí partneři hlavní vládní Srbské pokrokové strany (SNS). Hovoří se proto o předčasných volbách.
Jejich vyhlášení může urychlit nedávné snížení ratingu Srbska agenturou Fitch, která kritizuje právě odklady reforem a předpokládaný letošní rozpočtový schodek 7,1 procenta HDP. SNS si v průzkumech stojí dobře a někteří její představitelé tak doufají, že by v mimořádném hlasování mohli získat silnější mandát k prosazení změn.
Podle průzkumů je nyní pro vstup do EU zhruba půlka Srbů, ještě na počátku tisíciletí ho přitom podporovalo 80 procent lidí. Jejich názory ovlivnily nejen unijní problémy, ale také rozsudky soudu v Haagu. Podle mnoha názorů je tribunál nespravedlivý a straní Chorvatům.
Turci ztrácejí trpělivost |
---|
Premiér Recep Tayyip Erdogan přiletěl poprvé po pěti letech do Bruselu, aby oživil turecké šance na vstup do EU. Podle neformálních zdrojů už Ankara ztrácí trpělivost a žádá pro rozhovory jasný časový rámec. Z pětatřiceti kapitol vyjednávači zatím otevřeli čtrnáct. Několik blokuje Kypr, předběžně uzavřena byla jediná. Některé unijní země v čele s Německem, Rakouskem a Francií se staví k tureckému členství velice rezervovaně. Podle expertů navíc naděje Ankary maří současný korupční skandál. |