Brusel dával opakovaně najevo, že dohoda se sousedem je k dosažení unijní brány pro Srbsko nevyhnutelná. Po vleklých jednáních mezi státy bývalé Jugoslávie o postavení srbské menšiny na severu Kosova nastal na konci minulého týdne zlom.
Srbové uznali autoritu Prištiny na celém území. Kosované zase slíbili menšině určitou autonomii v oblastech zajišťování bezpečnosti, soudnictví, vzdělávání a zdravotnictví. „Tato dohoda je de iure uznáním (Kosova) ze strany Srbska, a otevírá tak Kosovu cestu do mezinárodních organizací,“ řekl novinářům kosovský premiér Hashim Thaçi.
Bělehrad ale tuto interpretaci odmítá. Proti úmluvě se hlasitě ozvala srbská minorita v Kosovu, která včera uspořádala protestní akci. Centrum krajany ujišťuje, že jim bude nadále finančně pomáhat.
Analytici míní, že srbské politiky přiměl k obratu výhled hospodářského zotavení spojovaný se vstupem do EU. Přes vládní většinu v parlamentu ale mohou při ratifikaci dokumentu nastat potíže. Šéf nejsilnější Srbské pokrokové strany a vicepremiér Aleksandar Vučić uvedl, že v případě neshody strana rozhodne o tom, jak se zeptat obyvatel na jejich názor.
Varoval však, že pokud by dohodu v referendu odmítli, znamenalo by to vládní selhání a nutnost rezignace kabinetu.
Představitelé členských zemí unie i proto zůstávají obezřetní. „Rozhodnutí, zda poskytnout Srbsku startovní datum přístupových rozhovorů, zatím není na pořadu dne. Zásadní je v současnosti implementace nové dohody,“ podotkl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Zákonodárci v Kosovu už dokument podpořili a Brusel doporučil zahájit s ním rozhovory o přidružení.
