Švédská armáda se pátý den pátrání po plavidle soustředila hlavně na zátoku nedaleko Stockholmu. Akce mezi nepřehlednými ostrůvky se účastní korvety, minolovky, helikoptéry a asi dvě stovky personálu. Vzdušný prostor nad souostrovím zůstával uzavřen.
Na základě svědectví a záběrů civilistů i zachyceného šifrovaného vysílání na tísňové frekvenci do Kaliningradu se od pátku spekuluje o tom, že v oblasti šér mohla uvíznout porouchaná ruská ponorka. Dohady umocnila i několikadenní přítomnost ruského tankeru v oblasti. Moskva však nařčení popírá a tvrdí, že Švédové by se měli na záhadný objekt zeptat v Nizozemsku.
K obviňování Moskvy přispěly i zkušenosti okolních zemí. Finsko si stěžovalo, že Rusové v posledních měsících narušili jeho vzdušený prostor a šikanovali jeho loď v mezinárodních vodách. „Situace v Baltském moři je mnohem napjatější než v předchozích letech,“ připustil v televizi i estonský ministr zahraničí Urmas Paet.
Už delší dobu se přitom hovoří o špatné obranyschopnosti Švédska, ukrajinský konflikt učinil problém ještě naléhavějším. „Potřebujeme zvýšit kapacitu, což znamená dát na obranu více peněz,“ řekl Löfven během včerejší návštěvy Estonska. Zem v současnosti na armádu vynakládá 1,2 procenta HDP, čímž nijak nevyčnívá mezi ostatními státy regionu. Kupříkladu Norsko, které je členem NATO, loni na obranu vydalo 1,4 procenta HDP.
