Tým slovenského premiéra Igora Matoviče má za sebou prvních sto dní u moci. Odborníci se vyhýbají klasickému hodnocení, jelikož kabinet nastupoval za nestandardní situace, uprostřed pandemie. Tou Slovensko zatím prošlo bez větších ztrát. První tři měsíce už ale zároveň stihly odhalit některé slabiny vlády, politologové poukazují zejména na personální problémy. Matovič také příliš nezvládl první větší skandál, týkající se údajného plagiátorství šéfa parlamentu Borise Kollára.
Matovičovi Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) nastupovali do vlády společně se stranou Jsme rodina, Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi s cílem zbavit Slovensko korupce a zpřetrhat existující vazby mezi podnikateli, politiky a představiteli justice. Ve svém programu se proto chtěli soustředit hlavně na oblasti vnitra a soudnictví. Zatím však stále není jasné, jak se reforem zhostí.
„Koronakrize fungování vlády ovlivnila velmi dramatickým způsobem. Výrazně omezila okamžité naplňování programových cílů, které si Matovičův kabinet dal,“ zdůraznil Tomáš Koziak z Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře. „Je ale třeba říct, že tuto komplikovanou situaci zvládli celkem dobře,“ podotkl.
Už se podle něj také ukazuje, že některé rezorty budou fungovat kvalitně. Vyzdvihl zejména činnost ministerstva zahraničí v čele s nestraníkem za SaS, diplomatem Ivanem Korčokem, a ministerstva obrany, které řídí Matovičův kolega z OLaNO Jaroslav Naď.
Ten okamžitě zahájil přezkoumání tendrů vypsaných minulou vládou. Za problematická Koziak naopak považuje ministerstva obsazená Kollárovou partají Jsme rodina, hlavně dopravu a sociální věci.
Politolog Jozef Lenč deníku Pravda řekl, že fungování vlády ovlivňuje fakt, že ji tvoří výrazně populistické subjekty, které nefungují jako standardní strany. Jsou často postavené na silných osobnostech lídrů, ale celkově trpí velkou nezkušeností. „Projevuje se to hlavně v rovině personální politiky, v podobě neprofesionality a ve vyjádření předsedů těchto stran,“ uvedl.
Oba experti se v podstatě shodují na tom, že „časovanou bombou“ byl od počátku Kollár, jehož podnikatelská i soukromá minulost vyvolává mnoho otazníků. Není proto velkým překvapením, že právě předseda Národní rady stojí v centru prvního většího skandálu vlády.
Média v uplynulých dnech informovala o tom, že jeho diplomová práce je zřejmě částečně opsaná. Kollár tvrdí, že byla v pořádku. Rozhodl se ale v zájmu uklidnění situace dále neužívat titul magistr, který získal před pěti lety na soukromé slovenské Středoevropské vysoké škole ve Skalici.
Matovič je kritizován za to, že se za Kollára postavil a pokusil se svalit vinu na jiné. „Spíš bych očekával veřejný lynč lidí, kteří mají na starosti státní systém,“ prohlásil premiér ke kauze. Experti tvrdí, že takovýto alibistický přístup je nebezpečný zvláště pro stranu, která vyhrála volby se slibem, že zatočí s korupcí a papalášskými praktikami v politice.
„Tento skandál začne Matovičovi postupně ubírat voliče, protože se prezentoval jako člověk, který chce být velmi principiální. Lidé jednoduše této straně přestanou věřit,“ domnívá se Koziak.
Nečekaně smířlivý postoj Matoviče ke Kollárovi také vyvolává otázku, nakolik je silným premiérem a zda se příliš nenechá ovlivňovat druhou nejsilnější vládní partají. Zdá se navíc, že oba další koaliční partneři by byli vůči Kollárovi méně shovívaví.
Pokud Kollár na funkci šéfa parlamentu nerezignuje, bude navíc snadným dlouhodobým cílem pro opozici. Situace se snaží využít zejména expremiér Peter Pellegrini, který nedávno odešel ze strany Směr a zakládá stranu Hlas-sociální demokracie.
Z aktuálního průzkumu agentury Focus vyplynulo, že nový subjekt by měl téměř stejně hlasů jako OLaNO, dvacet procent. O polovinu menší podpoře se těší Jsme rodina a Směr, těsně za nimi je SaS.
| Pellegrini kritizuje ekonomická opatření |
Někdejší premiér Pellegrini tvrdí, že vláda sice zvládla pandemii po epidemiologické stránce, nemá však jasný plán pro zasaženou ekonomiku. Hospodářství země podle něj nepomohou ani desítky opatření z dílny ministra hospodářství Richarda Sulíka (SaS), která vláda schválila minulý týden. Sulík přitom od počátku tvrdí, že chce jít cestou kultivace podnikatelského prostředí a snižování byrokratické zátěže než konkrétní hmotné pomoci vybraným odvětvím. Podle některých odborníků vláda každopádně zaspala se včasným opětovným nastartováním ekonomiky, což razil Sulík proti opatrnějšímu přístupu Matoviče. Ministerstvo financí v Bratislavě minulý týden v reakci na dopady pandemie zhoršilo prognózu letošního ekonomického vývoje, nyní počítá s propadem HDP téměř o deset procent. |
