Ekonomika se vymaní z krize až v roce 2022. Naději na rychlé zotavení zmařil stát, tvrdí průzkum
Českou ekonomiku s největší pravděpodobností nečeká bleskové oživení symbolizované písmenem V, návrat k předkrizovému stavu může naopak trvat několik let. Shodují se na tom účastníci červnového průzkumu J&T Banky z řad majitelů a vrcholových manažerů tuzemského byznysu. Tempo pokrizové obnovy ekonomiky podle odborníků podvázala liknavá reakce státu na podporu firem v počátcích pandemie.
„Vláda neprobudila v ekonomice včas dostatek optimismu, nevyslala adekvátně rychle a jasně signály pomoci. Firmy tak začaly být logicky opatrnější a ohledně dopadů pandemie skeptičtější,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že stát na počátku krize promarnil klíčový okamžik, kterak firmy ujistit o své účinné podpoře. „Plány státní pomoci byly rozvláčné a chaotické a příliš dlouho se řešilo, co se bude dělat,“ dodává Sklenář s tím, že k předkrizové úrovni by se česká ekonomika mohla vrátit až během roku 2022.
Na velmi rychlou obnovu ekonomiky sází ze 134 bankou oslovených byznysmenů jen každý dvacátý. Každý třetí naopak počítá s tím, že zotavení z krize bude otázkou řady let. A to i přes slibovanou státní pomoc, jejíž výši považuje většina zpovídaných tuzemských podnikatelů a manažerů za adekvátní ve výši pěti až deseti procent ročního výstupu ekonomiky, tedy až 560 miliard korun.
„Předpokládal bych návrat do předkrizového stavu v průběhu prvního pololetí roku 2022, a to za předpokladu, že nedojde ke druhé vlně pandemie a na ní navazující další restrikce,“ domnívá se i ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník. Zhruba dva roky si vyžádá cesta k předkrizovému vrcholu i podle dalších ekonomů, podoba tuzemského hospodářství ale bude jiná.
„Ekonomika se vrátí nejdříve za dva roky. Míra zásahu do ekonomik v první polovině roku 2020 a pokles tempa růstu firemních zisků v dalších čtvrtletích bude natolik zásadní, že si to vyžádá několik čtvrtletí,“ soudí předseda Asociace pro kapitálové trhy Martin Rezáč. „Podle našeho modelu očekáváme, že se většina byznysových odvětví na předkrizovou úroveň dostane za 18 až 24 měsíců od nynějška,“ předpovídá i partner poradenské společnosti PwC Jan Brázda.
Změna struktury hospodářství
„To se ale netýká pohostinství, cestovního ruchu a dopravy, u nichž to bude trvat výrazně déle a je dokonce možné, že se strukturálně změní a na úroveň před krizí už se nevrátí vůbec,“ dodává Brázda. Účastníci průzkumu J&T Banky považují za klíčové, aby stát zohlednil měnící se skladbu ekonomiky i v cílech své podpory. „Respondenti jsou svědky toho, jak se uspíšila digitalizace firem právě vlivem vládních omezení. Státní pomoc by měla krizi proměnit v příležitost posunout českou ekonomiku dále,“ soudí Petr Sklenář.
Polovina dotázaných bankou by tak pomoc státu směřovala na transformaci českého hospodářství. Takřka devět z deseti byznysmenů se přitom shodlo, že ideální formou státní pomoci jsou pro firmy daňové úlevy, touto cestou se ovšem Česko nepustilo.
„Místo toho, aby se všem snížily daně, tak byl vymyšlen neefektivní systém dotací. Ten vede k tomu, že některé firmy na trhu podporu získají a jiné nikoliv. Vzniká tím enormní míra nespravedlnosti,“ připomíná ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Dotace považuje v anketě J&T Banky za vhodný stimul privátních investic jen 17 procent podnikatelů. „Prakticky všichni se shodují, že investice firem se nepodpoří dalšími dotacemi, ale tím, že investiční aktivity nebudou podléhat zdanění v plné výši,“ dodává Sklenář.
Česká ekonomika má podle ekonomů letos prožít nejhlubší pád ve své historii. V následujícím roce by se měla vrátit k růstu a část ztrát odmazat.