Studie GSU se zaměřila na srovnání výsledků čtvrťáků a páťáků s klasickým pětidenním školním týdnem a žáků se zkráceným, avšak ne z hlediska počtu hodin zredukovaným, školním týdnem. Žáci nevykázali zásadní rozdíly v jazykových dovednostech. Páťáci se čtyřdenním školním týdnem však dosahovali mnohem lepších výsledků v matematice.
Učitelé očekávali, že vzhledem k prodloužení doby na „zapomenutí“ získaných vědomostí se zhorší výsledky zvláště u čtvrťáků. Navíc se obávali, že děti neudrží tak dlouho pozornost, protože kvůli zachování počtu hodin se výuka prodloužila do pozdního odpoledne. „Výsledky studie však vyvrátily tato očekávání,“ uvedla děkanka GSU Mary Beth Walkerová.
delší školní den nakonec dal učitelům šanci použít více rozdílných přístupů k výuce
Řada amerických škol v poslední době na čtyřdenní školní týden přešla. Nikoli však díky publikovaným výsledkům studie GSU, ale kvůli snaze ušetřit rodičům náklady na dopravu ratolestí do školy a také snížení nákladů na provoz škol. Kromě toho v mnoha zemědělských státech, jako jsou Colorado, Nové Mexiko či Wyoming, byla tato praxe už běžná. Mezi kantory však panovaly neshody o přínosech a nevýhodách takovýchto změn.
„Myslíme, že delší školní den nakonec dal učitelům šanci použít více rozdílných přístupů k výuce,“ zdůraznila Walkerová. Na závěr si dokonce dovolila zaspekulovat, že lepší studijní výsledky žáků by mohly být dány také tím, že „se sami pedagogové na výuku prostě více těší, díky čemuž pak jednoduše odvádějí lepší pracovní výkon“. Walkerová ovšem neopomněla zdůraznit, že poznatky získané studií se vztahují výhradně k menším školám v zemědělských oblastech – dopady na výsledky žáků v městských školách ještě budou muset být prověřeny v dalších šetřeních.
Pavel Mertlík: Nechci žít tam, kde se nepodporují vysoké školy
