Su Ťij čekají náročné ekonomické reformy

Barma tento měsíc v parlamentních volbách učinila další krok na cestě k západním standardům a otevřenosti. Od vítězné Národní ligy pro demokracii (NLD) Do Aun Schan Su Ťij se očekává zrychlení reforem, které země zavádí od částečného předání moci do civilních rukou v roce 2011. Někteří byznysmeni a odborníci ale vyjadřují pochyby, zda dlouholetá disidentka dokáže pozvednout barmské hospodářství.

Země, která byla dekády izolovaná kvůli vládě junty, se před pár lety díky uvolňování podmínek a částečnému zrušení sankcí stala lákadlem pro asijské i západní firmy, včetně gigantů typu Coca-Cola, Nestlé či GE. Zajímá je téměř vše od těžby ropy přes finančnictví, telekomunikace, stavebnictví a oděvní sektor až po zemědělství a lesnictví.

Přímé zahraniční investice v uplynulém fiskálním roce přesáhly osm miliard dolarů, což je dvojnásobek proti předchozímu roku.
Ekonomika Barmy v posledních dvou letech rostla přibližně o osm procent ročně a Mezinárodní měnový fond předpokládá, že podobné tempo přetrvá i letos a následující rok. O zemi se tak hovoří jako o možném novém asijském tygrovi. „Barma učinila působivé kroky v oblasti hospodářských reforem včetně odstranění obchodních bariér a otevření bankovního sektoru,“ uvedl MMF v zářijové zprávě. Zároveň ale varuje před přehříváním ekonomiky. Podle fondu může být riskantní také útlum v sousední Číně, která je nejdůležitějším obchodním partnerem země.

Pomalá liberalizace trhu

Analytici upozorňují i na další zádrhele. Počáteční elán západních firem v některých případech vystřídalo rozčarování, jelikož liberalizace atraktivních odvětví trvá déle, než si žízniví investoři představovali. Část jich proto od svých původních plánů upustila. Experti navíc podotýkají, že končící vláda se sice snažila zlepšit podnikatelské klima změnou některých zastaralých zákonů, zemi ale dosud chybí celková strategie rozvoje.

Otázka je, jak si povede Su Ťij. „Ona v čele země přivábí větší pomoc, zahraniční investice se pohrnou,“ vyjádřil se pro The Wall Street Journal optimisticky politolog z Rangúnu Sithu Aun Myint. Podle dalších názorů ale Su Ťij nemá k dispozici dostatek zkušených lidí a ekonomický program její strany je příliš obecný. „Existuje málo důkazů o tom, že si NLD stanovila hospodářské cíle nebo zvážila, jak jich dosáhnout,“ napsal například v kanadském The Globe and Mail odborník na jihovýchodní Asii z University of Toronto Mitchell Wigdor.

Někteří analytici se obávají i sporů mezi budoucí vládou a armádou, která se patrně pokusí udržet si vliv. Velká část ekonomiky je totiž stále kontrolována nebo nějak napojena na vojsko. Týká se to mimo jiné ropného sektoru nebo těžby jadeitu. Firmy pod armádním dohledem dosud spadají na černou listinu Spojených států. Podle některých odhadů tak zůstává mimo dosah amerických firem 70 procent barmského byznysu.

Sankce komplikují podnikání

Přetrvávající sankce přitom komplikují i „nezávadné“ podnikání. Na seznamu je například majitel největšího rangúnského přístavu, takže importéři musí hledat jiné cesty. Investoři ale doufají, že nová barmská vláda by mohla přimět Washington, aby od postihů upustil. Podle některých zdrojů na to sázejí i lidé spojení s érou junty, kteří věří, že zůstanou nepostradatelnými partnery jak pro americké společnosti, tak pro vládu.

I kdyby však byl sankční seznam rychle seškrtán, bude barmský rozvoj brzdit chatrná infrastruktura. Podle Světové banky má jen třetina obyvatelstva přístup k elektřině, firmy jsou mnohdy závislé na dieselových agregátech. Podnikání komplikuje i fakt, že v zemi v podstatě chybí veškerý průmysl a i nejzákladnější věci je třeba dovážet. Například hlasy z oděvní branže tvrdí, že v zahraničí musejí nakupovat vše včetně nití, knoflíků a zipů. Některé firmy proto tvrdí, že s investicemi počkají, dokud nová vláda tyto komplikace nevyřeší.

V neposlední řadě investory odrazuje křehká stabilita, kterou neustále ohrožuje etnické napětí. To úzce souvisí s nerostným bohatstvím. Velká naleziště minerálů se nacházejí ve státech obývaných menšinami a jejich lídři by nad zdroji chtěli mít větší kontrolu. Tento boj ztěžuje přijetí legislativy, která by uvolnila restrikce pro zahraniční společnosti v těžebním sektoru. Budoucí vláda navíc chce být v tomto směru velmi opatrná. Tvrdí, že nedopustí, aby těžaři zem vydrancovali, a hovoří jen o oboustranně výhodné spolupráci na principu udržitelného rozvoje.