Nedá se říct, že by Balkán byl poslední dobou stranou zájmu západních médií. Obrázky uprchlíků procházejících Řeckem, Makedonií, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem spolu s jejich počty jsou ve zpravodajství prakticky každý den.
Problémy se zvládání obrovského množství uprchlíků už vedly mezi jednotlivými státy ke zhoršení vzájemných vztahů, Angela Merkelová dokonce včera prohlásila „nepřeji si, aby tam došlo k dalšímu vojenskému střetu“. Zatímco ostrá rétorika z jednotlivých států na současné uprchlické trase už pomalu utichá, v sousedící Bosně a Hercegovině vzniká další zdroj sváru.
V této národnostně rozdělené zemi zastavila před dvaceti lety krvavý konflikt Daytonská dohoda. Na jejím základě vznikla komplikovaná a decentralizovaná vládní struktura, která prakticky zabraňuje efektivnímu vládnutí. V jedné části žije většina Bosňáků (muslimů) a Chorvatů (katolíků), zatímco v druhé části hlavně Srbové (pravoslavní).
A právě ta druhá část v nejbližších dnech směřuje k referendu, které se dá charakterizovat jako první krok k odtržení. 15. listopadu budou občané Republiky Srpské podle dvouměsíčníku Foreign Policy hlasovat o otázce: „Podporujete neústavní a neoprávněné vynucování zákonů Vysokým představitelem mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině, konkrétně těch týkajících se Soudu a Státního zastupitelství Bosny a implementaci těchto zákonů na území Republiky Srbské?“
Prezident Republiky Srbské Milorad Dodik se tak snaží vymanit svůj autonomní region ze soudní moci centrální vlády a Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, který má dohlížet na udržení křehkého státního uspořádání. Odmítnutí podřízení sarajevské justici by znamenalo de facto nezávislost.
Faktická nezávislost
Ta by mohla později přijít i de iure. Prezident Dodik totiž v dubnu po svém znovuzvolení prohlásil, že chce v roce 2018 uspořádat referendum o nezávislosti. Podle jeho podmínek se hlasování může odvrátit, pokud Republika Srbská bude moci založit vlastní soudní systém, což je podle něho v souladu s podmínkami Daytonské dohody, jak píše server Bosnia Today.
Dodik podle listu Foreign Policy používá silnou nacionalistickou rétoriku a prohlašuje, že Daytonská dohoda přinesla pouze dočasný stav. Ve funkci premiéra a posléze prezidenta měl systematicky blokovat snahy o reformu bosenského politického systému a jeho hladší fungování. Zároveň má diplomatickou podporu ze strany Bělehradu i Moskvy. Představitelé Republiky srbské tvrdí, že hlasování by naopak mělo reformy usnadnit.
Prezident hrozil referendem o vypovězení poslušnosti sarajevským soudům už v roce 2011, což na čas dokázala diplomaticky zažehnat Evropská unie. Podle Vysokého komisaře Republika srbská svou snahou o referendum „jasně porušuje“ Daytonskou dohodu.
