Účastníci každoročního srazu příslušníků německé menšiny vysídlené po druhé světové válce z Československa oceňovali Nečase hlavně za jeho únorový projev v Mnichově, kde český premiér zopakoval pasáž z česko-německé deklarace z roku 1997 vyjadřující lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům poválečným odsunem.
Bavorský premiér Horst Seehofer to označil za bod zlomu v česko-bavorských vztazích a německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich hovořil o Nečasových historických větách, které otevřely novou dimenzi vzájemných vztahů.
Cenu Karla IV. dostal bavorský premiér Seehofer
Právě za narovnání politických vztahů mezi Čechy a Bavory v posledních letech dnes sudetští Němci vyznamenali svou Evropskou cenou Karla IV. šéfa bavorské vlády a svého patrona Seehofera. Ten se ve svém proslovu na závěr augsburského sjezdu zdůraznil, že „vyhnání je bezprávím a bezprávím zůstane“.
Cenu od sudetských Němců dostal také český dokumentarista David Vondráček za své filmy, v nichž bez obalu pohlíží na dramatické události v poválečném Československu spojené s násilím vůči německé menšině. V sobotu převzal nepravidelně udělovanou sudetoněmeckou cenu za lidská práva. V děkovné řeči odmítl princip kolektivní viny a vysídlování na jeho základě, a to nejen v případě poválečného odsunu Němců, ale i v dalších konfliktech moderní éry.
Kriticky, i když notně diplomaticky se představitelé sudetských Němců naopak vyjádřili o prezidentovi Zemanovi, který na sebe již dříve upozornil řadou příkrých výroků vůči vysídleným Němcům. Toto téma využil i před letošními prezidentskými volbami v Česku.
Antiněmecká karta nás děsí, říkají bývalí krajané
Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany dnes v této souvislosti prohlásil, že ho „vyděsilo, že v české prezidentské kampani byla opět bezostyšně vytažena antiněmecká karta“. „Bohužel prezident na Hradčanech nerozpoznal, že jeho argumentace byla už dobou překonána,“ poznamenal Pany.
Posselt zase během obou sjezdových dnů připomněl Zemanův výrok při nedávné návštěvě Rakouska, že vysídlení bylo pro sudetské Němce za jejich vlastizradu mírnějším trestem než trest smrti. V obou případech přitom záměrně neřekl Zemanovo jméno, ale označil ho jen za „politika, jehož nechci jmenovat“.
Po delší době taktického mlčení zaznělo letos na sudetoněmeckém setkání i ostřejší odsouzení Benešových dekretů, na jejichž základě přišli sudetští Němci po druhé světové válce v Československu o občanství a majetek. „Jsou něco jako zombie. Ať už chceme nebo ne, vynoří se a šíří strach a děs,“ prohlásil dnes Posselt „Milí čeští přátelé, pohřběme společně a definitivně toto zombie,“ vyzval českou stranu, která však trvá na nedotknutelnosti zákonných výnosů prezidenta Edvarda Beneše.
