Ztráty mohou být poměrně velké, Kollár měl totiž solidní podporu. Ruku pro něj zvedlo 121 delegátů, za staronovým lídrem tak zaostal jen o třináct hlasů. Sulík v reakci na výsledky naznačil, že riziko rozkolu v partaji dobře chápe. „Moje nejbližší kroky jako předsedy povedou k tomu, že si s Jozefem sednu a dohodnu se s ním, jaké změny, které navrhoval ve svém programu, uskutečníme,“ uvedl na tiskové konferenci.
Poražený tábor tím však zřejmě neuchlácholil. Jako první odešel ze SaS někdejší poradce ministra práce Xaver Gubáš a následovat ho hodlá i člen úzkého vedení František Ksenzsigh. „Byl jsem velkým kritikem reformy, kterou Richard Sulík dělal, co se týká organizace regionálních struktur. Strana má fungovat na demokratických principech a to, co představil, nekoresponduje s mými názory,“ vysvětlil deníku Sme.
Zatím není jasné, jak se zachová jedenáct zákonodárců subjektu, mezi nimiž jsou rovněž Kollárovi příznivci. Liberálům hrozí zánik poslaneckého klubu, na který potřebují osm lidí.
SaS vznikla v roce 2009, ve volbách v následujícím roce měla dvanáctiprocentní zisk. Loni se propadla na 5,9 procenta, v aktuálním průzkumu má 6,5 procenta. Politolog Michal Horský listu Pravda řekl, že po Sulíkově znovuzvolení bude strana, co se preferencí týče, patrně přešlapovat na stále stejném místě.
I další opoziční strany spíše živoří
Slovenská demokratická a křesťanská unie – Demokratická strana (SDKU–DS): Někdejší nejsilnější pravicová partaj zažila po pádu vlády Ivety Radičové a propuknutí kauzy Gorila prudký pokles popularity, ze kterého se doteď zcela nevzpamatovala. Příliš nepomohl ani odchod Mikuláše Dzurindy z funkce předsedy a zvolení Pavla Freša. V loňském klání pro ni hlasovalo 6,1 procenta lidí, teď by ji podpořilo 8,9 procenta. Ve volbách v roce 2010 přitom skládala vládu s patnáctiprocentní podporou v zádech.
Křesťanskodemokratické hnutí (KDH): V loňských volbách byla strana druhá s 8,8 procenta hlasů, mírně si polepšila. Opustil ji však její nejpopulárnější politik (měl nejvíce preferenčních hlasů) Daniel Lipšic. Jeho hnutí sice nese ambiciózní název Nová většina, podle aktuálního průzkumu by se ale s 4,5 procenta ani nedostalo do parlamentu. KDH by volilo 7,8 procenta tázaných.
Most-Híd: Mírně optimistická může být strana zaměřená hlavně na maďarskou menšinu. Oproti volbám si téměř o procenta polepšila, stále ale zaostává za ziskem z roku 2010. Už tehdejší výsledek byl přitom pro Maďary slabý, v předchozím období dali dohromady téměř dvanáct procent hlasů. Pak se ale ze Strany maďarské koalice vydělil Most-Híd a původní partaj od té doby nemůže překonat práh vstupu do Národní rady.
Obyčejní lidé: Úspěšnou výjimkou v opozičních řadách je svérázný subjekt, jenž začínal jako přílepek na kandidátce SaS a svou pozici si vydobyl díky mediální hvězdě Igoru Matovičovi. Ve volbách se vyhoupl na 8,6 procenta hlasů, stejně by si vedl i nyní.
Richard Sulík: Euroval, to je hašení ohně ventilátorem
