Německá rozvědka BND špehovala v Rakousku od 90. let téměř 2000 institucí, uvedl v pátek rakouský deník Der Standard. Cílem elektronické špionáže se podle něj stala ministerstva, ambasády, firmy, univerzity i novináři. Zachycené informace Berlín sdílel mimo jiné s Američany, napsal list. Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce od Berlína podrobnosti o vyzvědačské aféře a rakouský prezident Alexander Van der Bellen dnes označil počínání Německa za nepřijatelné, napsala agentura AP.
"Rozsah sledování byl mimořádný," citovala agentura DPA Kurze, který řekl, že Rakousko chce od Němců informace o tom, kdo byl sledován a kdy sledovací program skončil. Chce mít také jistotu, že špionáž skutečně skončila a že získaná data byla či budou vymazána. Prohlásil také, že již v roce 2014 se objevilo podezření na německé špionážní aktivity v Rakousku. Dodal, že Německo následně zpřísnilo své zákony tak, aby se vyloučila špionáž mezi přáteli.
Vysvětlení žádá také prezident. "Špionáž mezi spřátelenými státy není jen nezvyklá a nechtěná, je nepřijatelná," prohlásil Van der Bellen.
BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně jí ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž.
List se odvolává na seznam cílů německé špionáže, který má k dispozici. Zahrnuje podle něj až 2000 telefonních čísel, e-mailových adres, faxových připojení a jmen.
O množství a kvalitě zachycených informací deník nepíše. Tvrdí ale, že BND své poznatky poskytovala dalším tajným službám, včetně americké rozvědky NSA. Ta podle listu zase dávala Němcům k dispozici odposlechová zařízení.
Na seznamu cílů BND figuruje úřad rakouského kancléře a klíčové resorty obrany, zahraničí, vnitra a financí.
Němce údajně zajímaly i mezinárodní organizace sídlící ve Vídni - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jen v případě OSN prý BND monitorovala 128 telekomunikačních spojení.
BND sledovala i 75 ambasád, včetně spřátelených států jako Francie, Polsko, Izrael a USA, uvedl Der Standard.
Podle deníku se na seznamu nacházejí také skoro všechny velké rakouské podniky a banky, například zbrojovky Glock a Steyr a peněžní ústav Raiffeisen. BND se zaměřila i na rakouské pobočky mezinárodních koncernů jako Ericsson a Bombardier.
Na seznamu je dále třeba rakouská tisková agentura APA, Technická univerzita ve Štýrském Hradci a Islámská náboženská obec v Rakousku (IGGiÖ).
