Evropská komise navrhuje v letech 2014 až 2020 utratit 1,033 bilionu eur. Kypr, který nyní předsedá EU, chce z této částky uspořit 50 miliard eur, to ale Švédové považují za zcela nedostatečné. Jak prohlásila ministryně pro záležitosti EU Birgitta Ohlsson, škrty by měly být „tří až čtyřnásobné“.
Podle ní odpovídá kyperský návrh „rozpočtům 50. let“, protože přepokládá úspory v oblasti podpory výzkumu a mezinárodní infrastruktury namísto toho, aby snížil zemědělské dotace.
Londýn a Amsterdam mlčí
Dosavadní hlídači úsporných rozpočtů, Velká Británie a Nizozemsko, jsou zatím slyšet mnohem méně. Podle mluvčího nizozemské vlády je to tím, že místní politická scéna je zaměstnána vytvářením nové vlády po zářijových volbách. Stále ale platí hrozba vetem, pokud se v navrhovaném rozpočtu najdou úspory menší než 100 miliard eur, řekl serveru euobserver.com.
Na začátku měsíce se vetem oháněl i britský premiér David Cameron. Podle zdrojů serveru mezi evropskými úředníky je ale nyní britská pozice mnohem umírněnější. Důvodem prý je návrh Evropské komise z minulého týdne, podle nějž je načase ukončit automatický britský rabat z evropských zdrojů. Ten si vymohla Margaret Thatcherová a zajišťuje, že Londýn ze svých odvodů do společné evropské kasy každý rok dostane zpět přes tři miliardy eur ročně.
Návrh ale mezi členskými státy EU nezískal větší podporu. „Velká Británie byla mnohem pozitivnější než Cameron během prvních kontaktů s ostatními členskými státy během uplynulých dní. Zaznamenali jsme změnu v náladě, když se ukázalo, že rabat není problémem,“ uvedl jeden ze zdrojů. Britové tak zřejmě zmírnili svůj odpor vůči navrhovanému rozpočtu výměnou za zachování vlastních výhod.
Francie a Německo kyperský návrh spíše vítají. Paříž těší zachování zemědělských dotací, Berlín se domnívá, že navrhované škrty jsou krokem správným směrem, ale mohly by být rozsáhlejší.
O unijním rozpočtu na léta 2014 až 2020 se bude jednat už na bruselském summitu 22. listopadu. Není ale jisté, zda zde také dojde ke konečné shodě.
