USA
Obama bude hájit Bílý dům
Spojené státy čeká po čtyřech letech supervolební rok, kdy země volí nového prezidenta a obměňuje Kongres. Závod je zatím překvapivě otevřený. Mitt Romney, Newt Gingrich, Rick Perry, ti všichni mají reálnou šanci v listopadu vyzvat Baracka Obamu na souboj.
Na straně současného prezidenta stojí finanční zázemí i historie. Referendum o osudu prezidenta, jak je souboj o znovuzvolení vnímán, končí téměř vždy příznivě pro stávajícího nájemníka Bílého domu. Obamovy šance ale sráží ekonomická situace, která se během jeho vlády nezlepšila. Podle agentury Gallup je s vývojem situace v zemi spokojeno 17 procent Američanů. Od roku 1979, kdy agentura otázku pokládá, zaznamenala horší výsledek jen v roce 2008, tedy v době, kdy Obamu do Bílého domu vynesl právě příslib změny. Spektrum problémů, a tedy i hlavních volebních témat, se od té doby příliš nezměnilo – největší starosti dělá Američanům celkový stav ekonomiky, devítiprocentní nezaměstnanost a stranický pat v Kongresu.
Kampaň, která se v televizních debatách a reklamních spotech táhne už měsíce, se nyní dostává do ostré fáze. V Iowě se v prvních, mediálně sledovaných, primárkách utká všech 15 republikánských kandidátů. Jejich vítěz se vryje voličům do paměti a získá tak před smrští dalších hlasování cenný náskok. Prezidentskou nominaci vyhlásí s konečnou platností až sjezd republikánské strany na konci srpna.
Pozornost upjatá na závod o Bílý dům odsunuje do pozadí volby do Kongresu. Právě ty ale rozhodnou o úspěšnosti budoucího prezidenta, ať demokrata či republikána. Zatím totiž nic nenasvědčuje tomu, že by se voliči chystali změnit poměry v Kongresu, kde obě strany drží těsnou většinu v jedné z komor a vzájemně se blokují. To znamená jediné – nový šéf exekutivy bude mít stejné potíže s prosazování své politiky, jakým čelí Barack Obama.
Vesmír
Soukromníci začnou zásobovat ISS
V únoru se uskuteční historicky první ostrý let vesmírné lodi patřící soukromé firmě. Modul americké společnosti Space Explorations Technologies odstartuje z Mysu Canaveral na Floridě a má zakotvit na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopraví zásoby.
Rusko
Putin opět míří do Kremlu
Navzdory masovým protivládním protestům Rusů se nadále počítá s tím, že na jaře dojde k rošádě na pozicích prezident – premiér. Do Kremlu by se tak po březnových prezidentských volbách měl vrátit Vladimir Putin, jeho post předsedy vlády by naopak zaujal Dmitrij Medveděv.
Současný premiér se stále snaží zlehčovat význam nepokojů. Tvrdí, že postrádají vůdce, jsou zmatené a nemají žádný politický vliv. Uvedl, že by s opozicí rád hovořil, ale není s kým mluvit. Média ale začínají spekulovat o tom, zda by se mezi kritiky režimu přece jen nenašla osobnost schopná Putina ve volbách porazit nebo mu alespoň návrat do prezidentské funkce znepříjemnit.
Jedním ze zmiňovaných je miliardář Michail Prochorov. Třetí nejbohatší Rus se už loni snažil o politickou kariéru se stranou Pravá věc, nakonec z ní byl ale vyštípán. Část opozice i odborníků však jeho kandidaturu považuje za vládní manévr, který má ve skutečnosti pomoci Putinovi.
Z řad „skutečných“ odpůrce režimu je za nejvýraznější osobnost považován novinář a dogger Alexej Navalnyj, který se kandidatuře nebrání. „Pokud dostaneme šanci účastnit se voleb, jsem připravený bojovat o vůdčí pozice, včetně prezidentské,“ prohlásil. Jeho účast však není příliš reálná – když končila registrace nezávislých uchazečů, seděl kvůli podílu na protestech ve vězení. A požadavku opozice na odklad voleb vláda stěží vyhoví.
Kuba
Další reformy na obzoru
„Ostrov svobody“ zřejmě čekají další ekonomické reformy a celkové uvolňování poměrů. Kuba příští rok například rozšíří množství služeb, které budou moci poskytovat soukromníci. Očekává se také, že Havana začne rozvíjet speciální zóny, kam chce přilákat zahraniční investory.
Somálsko
Nejhorší místo pro život
Peklem na zemi zcela jistě zůstane i v roce 2012 hladem a anarchií zmítané Somálsko. OSN v prosinci požádala dárce o 1,5 miliardy dolarů na podporu největší světové humanitární mise v následujících letech. Podle organizace se situace v zemi letos ještě zhorší.
Čína
Průmyslový rozvoj drhne
Navzdory neradostným vyhlídkám světové ekonomiky Čína tvrdí, že zajistí stabilní hospodářský růst. Ministerstvo průmyslu ovšem připustilo, že rok 2012 nebude kvůli globální hospodářské nejistotě pro rozvoj tohoto sektoru optimistický. Očekává, že průmyslová výroba letos poroste pomalejším tempem než loni. Zatímco růst za loňský rok se odhaduje téměř na 14 procent, letos úřad předpokládá posílení o 11 procent.
Země už zahraničním investorům naznačila, co od nich letos očekává. Vydala seznam oborů, o které by se měli zajímat. Nemá už například zájem o investice do automobilek, přednost budou mít ti, kteří do Číny přinesou nové technologie a know-how. O tom, že se Peking snaží svůj hospodářský rozvoj přeorientovat z kvantity na kvalitu a směrem k udržitelnému rozvoji, svědčí i plány týkající se úspor energie. Vláda vyzvala velké výrobce, aby do roku 2015 ušetřili 250 milionů tun uhlí. Chce také omezit spotřebu vody.
Přesto musí vedení země i letos počítat s dalšími protesty, souvisejícími nejen se znečištěním prostředí, ale také s korupcí a nízkými platy. Před pár dny kupříkladu policie zasahovala proti demonstrantům, kteří se na východě země bouřili proti stavbě elektrárny na uhlí. Podobných „incidentů“ se odehraje několik desítek tisíc ročně, podle některých expertů se od roku 2006 jejich počet zdvojnásobil.
Francie
Levice má nakročeno k triumfu
Francouzi na jaře rozhodnou o tom, zda si přejí, aby v Elysejském paláci zůstal Nicolas Sarkozy. Současný prezident zatím oficiálně svou kandidaturu neoznámil. Předpokládá se, že tak učiní na počátku ledna a zahájí bleskovou kampaň. Bude mít co dohánět. Jeho popularita v uplynulém roce trhala rekordy na spodní hranici a v aktuálních průzkumech ztrácí na favorizovaného socialistického kandidáta Françoise Hollanda.
V nové sondě agentury OpinionWay-Fiducial se pro Hollanda vyjádřilo 24 procent respondentů, pro Sarkozyho 20 procent. Na třetí pozici skončila šéfka krajní pravice Marine Le Penová s 16 procenty voličů. Hlavním tématem předvolební kampaně se zřejmě stane nezaměstnanost. Podle katolického deníku La Croix ale téměř čtyři pětiny lidí v současnosti míní, že se prezidentští kandidáti zatím dostatečně nezaobírají tématy, které jsou pro Francouze nejdůležitější. Kromě obav o pracovní místa k nim patří hlavně stoupající náklady na život a zdravotnictví.
První kolo voleb se uskuteční 22. dubna, pokud se v něm nerozhodne, bude 6. května následovat druhé. V červnu se pak budou konat hlasování o složení dolní komory parlamentu. V něm by rovněž mohla zvítězit levice, která loni po více než padesáti letech získala většinu v horní komoře. „Národní shromáždění, Senát i prezident by poprvé mohli být levicoví, což by jim dodalo váhu, kdyby se rozhodli změnit ústavu,“ prohlásil politolog Bruno Jeanbert.
Arabský svět
Násilnosti v Sýrii pokračují, Egypt zůstává nestabilní
Takzvané arabské jaro loňským rokem neskončilo. O větší svobodu stále marně bojují Syřané. Přítomnost pozorovatelů Arabské ligy zatím jejich naděje na zastavení represí nenaplnila. V Egyptě v lednu vyvrcholí volby do dolní komory parlamentu, následovat bude boj o místa v horní komoře a prezidentské křeslo. Napětí mezi obyvatelstvem a armádou však zřejmě nepoleví, dokud vojáci nepředají moc do rukou civilistů. S napětím se čeká, jak si povede nová tuniská vláda, ve které obsadili klíčové posty umírnění islamisté.
Irák
Znovu jen na vlastních nohách
Irák čeká po odchodu amerických vojsk náročný rok. Nové atentáty a nedávné protesty proti vládě vyvolávají obavy z dalších násilností a náboženských třenic. USA plánují prodat vládě zbraně v hodnotě 11 miliard dolarů, a pomoci jí tak obnovit vlastní armádu. Premiér Núrí Málikí nedávno řekl americkým investorům, že jejich příležitosti v Iráku jsou neomezené.
Írán
Jaderná hrozba trvá
Bude Izrael bombardovat Írán? Tak se ptají v těchto dnech některá média. Každá informace o pokroku Teheránu v obohacování uranu a o vývoji balistických raket vyvolává ve světě spekulace o chystaném izraelském preventivním úderu. Západ v současnosti uvažuje o dalších sankcích proti Íránu, zejména v oblasti vývozu ropy. Írán naopak před několika dny pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu, který je branou do Perského zálivu a kterým je dopravováno 40 procent světové ropy. USA již varovaly, že narušení dopravy nebudou tolerovat.
