Zatím to vypadá, že vyhrává inflace. Evropská centrální banka totiž začala intervenovat na dluhopisovém trhu a vykupovat problémové dluhopisy Itálie a Španělska. A to přesto, že to ještě minulý týden odmítla. Navíc mnoho odborníků tento krok kritizuje a například v případě Řecka vůbec nezabral.Výkup dluhopisů Evropskou centrální bankou fakticky znamená ředění dluhů nově natištěnými penězi, což bude tlačit na růst cen. Političtí a ekonomičtí lídři se nicméně zatím zřejmě více než inflace bojí prudkého pádu trhů, který by bez intervence ECB nastal. Dalšímu propadu akciových trhů včera přesto nezabránili.
Německý index klesl o pět procent, těžkou ránu dostala pražská burza s propadem skoro šest procent, což je nejhorší výsledek od května 2009. „Přízrak podzimu 2008 se vrátil,“ komentoval Miroslav Adamkovič z Komerční banky.Na zvýšené riziko inflace ukazuje pokračující růst ceny zlata, která prolomila další historický rekord – poprvé se dostala nad 1700 dolarů za unci. Měřeno cenou zlata, klesla hodnota peněz od začátku krize roku 2008 o polovinu – i když samozřejmě na komoditě je spekulativní bublina. Přesto však například současná americká inflace 3,6 procenta je více než trojnásobkem loňské hodnoty.
Spojené státy měly během krize dvě vlny tištění peněz, a také to ekonomice nepomohlo. Mimo to růst cen, importovaný z USA, napomohl nepokojům v zemích třetího světa. Šéf Fedu Ben Bernanke by měl dnes rozhodnout, zda USA zahájí další kolo tištění peněz.
Pokud by ale centrální banky držely měnové kohouty příliš utažené, hrozí opětovná recese. Růst ekonomiky budou podrývat také úsporná opatření zadlužených vlád.
Po snížení ratingu USA, které provedla agentura Standard & Poor’s, paradoxně zájem o americké dluhopisy neklesl a jejich hodnota se dokonce vylepšila. Podle investorů je to tím, že za americké bondy není alternativa – stále je lze považovat za bezpečnou investici. Aktuálně větší hrozbou než snížení ratingu se totiž ukázala dluhová krize v EU. Dluhopisům pomohla intervence centrálních bankéřů i prohlášení členů G7 a G20, že učiní vše pro stabilizaci trhů. I problémové evropské bondy si proti minulému týdnu polepšily.
Jak hodnotíte intervenci ECB?
Luděk Niedermayer, společnost Deloitte ČR, bývalý viceguvernér ČNB
V dnešní situaci asi nic jiného nezbývalo, jinak by hrozily velké škody ve finančním sektoru. Tento krok je důležitý i pro udržení úrokových sazeb. Je to pragmatické rozhodnutí, i když samo o sobě asi příliš nepomůže. Je to koupě času pro vlády ohrožených států, aby přišly se smysluplným plánem, jak řešit rozpočtové dluhy.
Jan Mládek, ekonomický expert ČSSD
Je to další krok v logice Evropské centrální banky, snaha, jak udržet eurozónu. Zároveň si musíme být vědomi, že je to i riskantní krok. Pokud by některá z ohrožených zemí, řekněme Řecko, zkrachovala, pak by možná právě ECB potřebovala dodatečnou kapitalizaci a tak dál. Na druhé straně, tato banka má pro svou činnost ještě poměrně velký prostor.
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank
Spolu s deklarovanou ochotou centrálních bank případně zajistit likviditu v globálním měřítku pomocí devizových swapů je to krok, který vede k uklidnění finančních trhů. Řešení hrozící finanční krize to ale není, to mají v rukou italští (a další) zákonodárci. Největší oříšek k rozlousknutí ale leží na politických vůdcích eurozóny. Aktuální krize je institucionální krizí eurozóny, v níž selhala koordinace fiskální politiky.
