Již v noci se desítka politiků v čele s polským prezidentem Bronislawem Komorowským a českým prezidentem Zemanem sešla při půlnočním pietním aktu na poloostrově Westerplatte v Polsku. Právě útokem nacistického Německa na Polsko válka, která si nakonec vyžádala přes 60 milionů obětí, začala. Westerplatte považuje Polsko za symbol svého vzdoru proti invazi, která oficiálně začala 1. září 1939 palbou německé lodě Schleswig-Holstein na tamní vojenské zařízení. Jeho posádka poloostrov sedm dní proti značné nacistické přesile bránila.
Oslavy výročí ale poznamenal současný střet na východě Ukrajiny, kde vládní síly déle než rok bojují s proruskými separatisty, a loňská ruská anexe ukrajinského poloostrova Krym. Komorowski na Westerplatte vyčetl Rusku, aniž by ho jmenoval, že použilo síly ke změně hranic sousedního státu. „Válka, která pokračuje na Ukrajině, nám neumožňuje zapomenout, že jsou v Evropě ještě síly, které připomínají ta nejtemnější období evropské historie 20. století,“ řekl.
Připojil se k němu ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Musíme mít ponaučení z historie na paměti i v 21. století, kdy se má země stala obětí agrese,“ prohlásil. Premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko ze zločinné politiky. Moskvě vyčetl, že dává hlavní zásluhu za vítězství nad nacismem jen Rusům a vede v Donbasu válku proti Ukrajině. Podle slovenského premiéra Roberta Fica ale nikdo nemůže zpochybnit, že největší podíl na vítězství ve válce měla Rudá armáda. Z tématu letošního výročí konce války se stalo politické téma, míní slovenský premiér.
Právě Fico a také Zeman se zúčastní oslav konce války v Moskvě, které se rozhodla kvůli podílu Ruska na ukrajinské krizi bojkotovat řada státníků ze Západu. Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s výročím blahopřál vedoucím představitelům bývalých sovětských republik. „Toto velké vítězství je společné vlastnictví nedozírné hodnoty našich národů, které bok po boku bojovaly proti krutému nepříteli,“ citovala Putina agentura TASS. U nepřátelsky naladěné Ukrajiny a Gruzie ale blahopřání omezil jen na lid a vůbec se nezmínil o třech pobaltských republikách.
Berlín ocenil i Rusy
Německo však ústy předsedy Parlamentu Lammerta navzdory nynějším sporům s Ruskem vyjádřilo při příležitosti výročí respekt i Rudé armádě, stejně jako západním spojencům či německému odboji. Lammert také ocenil, že sousedé Německa byli po válce ochotni se s jeho zemí usmířit. I německý prezident Joachim Gauck uctil památku padlých sovětských vojáků. „Klaním se před jejich utrpením a před utrpením a výkonem těch, kteří bojovali proti hitlerovskému Německu a kteří Německo osvobodili,“ řekl.
Francouzský prezident François Hollande označil vítězství z 8. května 1945 za vítězství ideálu nad totalitní ideologií. S americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym pak položili věnce u hrobu neznámého vojína pod pařížským Vítězným obloukem.
Prezident povýšil veterány
V Česku si váleční veteráni, pamětníci a političtí či vojenští představitelé v čele s prezidentem Zemanem připomněli konec války u Národního památníku na pražském Vítkově. Položením věnců a minutou ticha uctili válečné oběti. Během piety nad Vítkovem proletěly stíhačky Gripen a bojové vrtulníky.
Později prezident povýšil tři veterány z druhé světové války, Jaroslava Klemeše, Alexandera Beera a Mikuláše Končického, na generálporučíky. „Vážení a milí veteráni, ať budou slova úcty jakákoli, nikdy si vás nebudeme moci dosti vážit,“ řekl při ceremoniálu.
Tomáš Jakl: Pražské povstání zkrátilo válku o jedenáct dní
