Tajfuny v Tichém oceánu, neúroda kávy ve Vietnamu, nízká produkce mléka v Argentině či smog v Singapuru. To vše může mít na svědomí klimatický jev El Niño, který vždy jednou za několik let zamíchá s počasím přinejmenším na polovině planety.
Právě v těchto týdnech se projevují první příznaky letošního El Niña a meteorologové odhadují, že by mohl být jedním ze tří nejsilnějších od počátku měření v roce 1950. Očekávejte „významné výkyvy počasí, rozsáhlá sucha i záplavy“, řekl agentuře Bloomberg Kevin Trenberth z amerického Národního centra pro atmosferický výzkum.
El Niño se rodí v rovníkových oblastech Tichého oceánu. Zeslabení převažujících západních větrů, které za normálních okolností ženou teplé vody od pobřeží Jižní Ameriky, způsobí jejich hromadění a vyvolají řetězovou reakci na v Jižní i Severní Americe, Austrálii nebo jihovýchodní Asii.
Hlad a nemoci
Podobně silný jako letos a dosud rekordní El Niño se naposledy projevil v zimě 1997/1998. Povodně, sucho a požáry, které přinesl, zabily nejméně 30 tisíc lidí a způsobily škody za sto miliard dolarů, odhadl Trenberth.
Globální rozdíly teplot oproti dlouhodobému průměru (22. října)
Globální rozdíly teplot oproti dlouhodobému průměru (22. října)
Dopady ale mohou být ještě horší. V letech 1918/1919 způsobil El Niño rozsáhlé sucho v Indii a zřejmě tak přispěl k vyvolání světové pandemie španělské chřipky. Ta si podle různých odhadů vyžádala padesát až sto milionů obětí.
Podle humanitární organizace Oxfam bude kvůli nadcházejícímu „super“ El Niñu trpět hladem nejméně deset milionů lidí, z toho nejméně 4,5 milionu v Etiopii. „Úroda rýže a kukuřice je v ohrožení, to má vážné důsledky pro miliony chudých lidí od jižní Afriky po středí Ameriku, kteří jsou na nich závislí,“ řekl agentuře Reuters ředitel Oxfamu Mark Goldring.
Pěstitelé kávy na suchu
El Niño obvykle vrcholí s příchodem léta na jižní polokouli. Pobřežním oblastem na západě USA, v Japonsku, Korei a Číně přináší nezvykle teplé počasí. Pro jih USA, část východní Afriky a západ Jižní Ameriky znamená více dešťů, zatímco na západě Tichého oceánu a v části Brazílie panují sucha.
Už nyní cítí dopady El Niña pěstitelé kávy. Zásoby vody v zavlažovacích nádržích jsou 67 procent pod běžným stavem, uvedl Mai Ky Van z vietnamské státní společnosti October Coffee-Cocoa One Member. „Obávám se, že nebudeme mít dost vody na zavlažování pro příští výsadbu,“ řekl.
Dopady pocítí i pěstitelé kávy a kakaa na jižní Sumatře a Jávě, míní prezident společnosti World Weather Drew Lerner. Požáry a vypalování lesů ve stejné oblasti navíc výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší v Singapuru a nedostatek srážek přispívá k dalšímu zhoršení.
Fires in Indonesia Spread Health, Climate Problems https://t.co/XsjdjvQ3hV Via @sciam pic.twitter.com/arec1NeLzu
— NASA Earth (@NASA_EO) October 22, 2015Pěstitelé čaje v Keni si na zhodnocení dopadů budou muset počkat. Blížící se sucho může nynější úrodu snížit o desetinu, následně lze ale očekávat silnější deště, které mohou pomoci příští sklizni, uvedl Lerner.
Také předpověď vlhké zimy na jihu USA vyvolává smíšené reakce. Zatímco Kaliforňané na podobné zprávy čekají už po čtyři nezvykle suché roky, na Floridě zřejmě deště podpoří plísňovou chorobu napadající pomerančové háje a způsobí nejslabší sklizeň za 52 let ,předpovídá americké ministerstvo zemědělství.
Důsledky v Evropě? Možná teplejší zima
Otázkou zůstává vliv jevu El Niño na počasí v Evropě. Při posledním návratu El Niña na přelomu let 2009 a 2010 Evropu zasáhla nebývale chladná zima s množstvím sněhu, což vedlo k domněnkám, že za tím stojí právě tento pacifický jev. Vědci ale tyto obavy mírní s tím, že vliv El Niña na počasí v Evropě není zcela jasně prokázaný.
Jasný je naopak vliv takzvané severoatlantické oscilace. Ta ovlivňuje, kolik chladného arktického vzduchu se dostane na kontinent. Na rozdíl od El Niña obvykle kolísá v rámci jednoho či dvou týdnů, právě začátek roku 2010 byl ale výjimkou. Tlaková níže se nad severním Atlantikem držela před dva měsíce, uvedla analytička agentury Reuters Karen Braun.
Naopak dvě zimy s mimořádně silným El Niño, v letech 1982 a 1997, přinesly Evropě teplejší počasí. „Na základě dvou analogických let je ale téměř nemožné říci, zda to nebyla jen náhoda,“ uvedla analytička.
