„Vystavěli budovu lži, aby mohli skrývat pravdu o vlastnících MUS,“ prohlásila na úvod své řeči žalobkyně Graziella de Falco Haldemannová. „Po deset let skrývali pravdu a oklamali český stát, lid České republiky a zaměstnance MUS. Vybudovali množství offshoreových institucí, aby skryli skutečný stav věcí, tedy opravdové vlastníky MUS,“ dodala.
Prokuratura žádá pro Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pět let vězení nepodmíněně. Šestaosmdesátiletému Belgičanovi Jacquesu de Grooteovi navrhla prokuratura dva roky vězení podmíněně a pokutu 200 tisíc švýcarských franků (4,2 miliony korun). Koláček by měl zaplatit pokutu 1,5 milionů franků (skoro 32 milionů korun), Diviš 750 tisíc, Čmejla milion, Kraus 600 tisíc švýcarských franků a Klimecký 300 tisíc. Všichni obžalovaní mají platit i poměrně vysoké soudní výlohy.
Všichni jsou podle prokuratury vinni praním špinavých peněz, podvody a porušením povinnosti při správě cizího majetku. Na posledním provinění se podle obžaloby Čmejla a Kraus podíleli jako spoluviníci.
„Zůstávám v míru. Jsem přesvědčený o tom, že všechny naše kroky byly v souladu s právem a že o tom obhájci přinesou dostatek důkazů,“ uvedl k návrhu obžaloby Antonín Koláček. Diviš ani Čmejla nechtěli o přestávce mezi jednáním návrhy trestů komentovat.
Švýcarské úřady zadržely obžalovaným 555 milionů švýcarských franků (11,7 miliard korun), uvedla prokuratura. Z této částky by podle ní měly být zaplaceny škody, které utrpěla MUS a český stát. V případě MUS to je 276 milionů švýcarských franků a v případě českého státu téměř 150 milionů franků. Zbytek by měl propadnout švýcarskému státu.
Žalobce: Jednali promyšleně, bez výčitek svědomí
Obžalovaní svou údajnou trestnou činností nabyli celkem asi 1,23 miliardy švýcarských franků (skoro 26 miliard korun). Jejich jedinou motivací bylo osobní obohacení a jednali bez nejmenších výčitek svědomí, zdůraznil prokurátor Gérard Sautebin.
Přitěžující okolností je podle něj i to, že šlo o zcela záměrnou a plánovanou činnost, která trvala dlouho - nejméně od roku 1997 do roku 2007. V očích prokuratury obžalovaným přitížilo, že naprosto nespolupracovali, nepodávali žádná vysvětlení, neodpovídali na otázky soudu a obžaloby a svým chováním bránili vyšetřování.
Nepřiznali se a nikdy neprojevili lítost, dodal prokurátor. Jako polehčující okolnost uvedl, že dosud nebyli trestáni. V případě de Grootea vzal prokurátor v úvahu jeho věk i fakt, že před soudem vypovídal, i když prý neřekl „celou pravdu“.
Žaloba zdůrazňovala, že velká část údajných podvodů a praní špinavých peněz se odehrávala na území Švýcarska, takže je logické, aby se případem zabývaly i místní vyšetřovatelé a soudy.
Koláček: Je to v rukou božích
Koláček a Diviš ještě před zahájením dnešní fáze přelíčení vyjádřili optimismus. Koláček a Kraus se shodli, že jsou spokojeni s dosavadním průběhem procesu, „Pokud zůstane švýcarská neutralita v rukou lidí jako jsou soudci zde v této budově, tak je tato neutralita ve správných rukou,“ řekl Koláček.
„Já jsem v sobotu a v neděli chodil po místních kopcích … nalaďoval jsem se na to, co se děje a co se bude dít … Já bych řekl, že všechno je v rukou božích a všechno je v pohodě,“ řekl Koláček, která před dnešním jednáním soudu zašel do místního kostela.
„Raději bych nebyl účastníkem …, ale jsem velmi spokojen s průběhem, jsem naprosto fascinován prací soudu,“ řekl Kraus. „Výsledek může být jistě jakýkoli. Já budu rád, když to dopadne dobře pro nás, to je asi přirozené,“ uvedl.
Soud v Bellinzoně se chýlí k závěru. Na řadu přijdou obhájci a případně ještě obžalovaní. Klimecký v Belliznoně není kvůli tomu, že má nemocnou ženu a údajně nemá peníze. Tribunál už v květnu při úvodním jednání zastavil řízení proti Luboši Měkotovi, který v březnu zemřel.
Jak argumentuje prokuratura proti exmanažerům MUS:
| „Vystavěli budovu lži“ |
|---|
| Pro aktivity obžalovaných byla klíčová společnost Investenergy vytvořená ve Fribourgu, přes kterou šly peníze na soukromé účty obžalovaných, řekla prokurátorka Graziella de Falco Haldemannová v souvislosti se společností, kterou založil Diviš a přes kterou se nakupovaly ve skrytu akcie MUS. Přes účty právě ve Švýcarsku také šlo 150 milionů dolarů, které si obžalovaní z fondů MUS údajně přivlastnili tím, že je převedli do dceřiné společnosti MUS Portoinvest v Lichtenštejnsku. Prokurátorka zdůraznila, že obžalovaní vytvořili složitou a vynalézavou finanční konstrukci. Jen když se na celou věc podíváme globálně, je možné pochopit co se stalo, prohlásila. Pokud bychom se soustředili jen na část, bylo by možné si myslet, že je vše v pořádku, dodala. Značnou pozornost věnovala údajné korupci, na kterou bylo ze zmíněných 150 milionů dolarů vyčleněno pět milionů dolarů. Ty měly zajistit, aby česká vláda prodala svůj podíl v MUS, tedy 46,29 procenta akcií, za podmínek výhodných pro obžalované, konkrétně za cenu 650 milionů korun. Například 85 tisíc dolarů (tehdy asi tři miliony korun) dostal v listopadu 1999 tehdejší náměstek ministra průmyslu a obchodu Robert Sýkora, uvedla obžaloba. Připomněla, že jeho tehdejší nadřízený, ministr Miroslav Grégr, při jednom výslechu potvrdil, že Sýkora měl prodej státních akcií MUS na starosti. Ministerstvo pak skutečně navrhlo prodej státních akcií MUS za zmíněných 650 milionů korun, což bylo podle obžaloby hluboko pod jejich skutečnou hodnotou. V českém i švýcarském právu je to kvalifikováno jako korupce, řekla prokurátorka. Zdůraznila nicméně, že vláda prodala akcie nevýhodně jen kvůli machinacím obžalovaným. Nebylo možné je tehdy odhalit, protože je obžalovaní prováděli v různých státech, řekla. Vláda se dostala do pasti a ministři byli přesvědčeni, že prodej státních akcií společnosti Investenergy kryté firmou Appian Group zastupující domnělé americké investory byl nejlepší možností, nebo aspoň nejméně špatnou variantou, dodala prokurátorka. Nemohli vědět, že za Investenergy i Appian Group se skrývají obžalovaní, kteří ještě před koupí státních akcií skrytě získali na trhu kontrolní balík 49 procent akcií MUS, navíc za peníze z pokladny MUS, tvrdí obžaloba. Tím odradili další zájemce o balík státních akcií a srazili i jejich cenu. Kdyby český stát měl k dispozici dnešní informace, akcie by za takových podmínek neprodal, řekla prokurátorka. Podle obžaloby tak stát přišel kvůli tomuto nevýhodnému prodeji asi o 3,4 miliardy korun. Čeští vyšetřovatelé tuto škodu odhadují na nižší částku - přes 1,6 miliardy korun. Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). |
čtk
