„Jsme samozřejmě připraveni na všechny možné varianty vývoje,“ řekla během parlamentního slyšení ministryně financí Eveline Widmer-Schlumpfová. Upozornila zároveň ta to, že ne všechny země měly v minulosti s používáním těchto nástrojů dobré zkušenosti.
Podle hlavního ekonoma banky UBS Daniela Kalta mohou investoři opatření centrální banky snadno obejít. „Ptám se sám sebe, jak efektivní mohou být uvedená krizová opatření jako negativní úrokové sazby. Zákazníci mohou zdanění svých zahraničních vkladů zabránit tak, že si švýcarské franky uloží v německé bance,“ řekl deníku Handelsblatt.
Tohoto nebezpečí si je vědoma i vláda. „Spekulativní transakce můžeme účinně omezit jen s pomocí balíčku více opatření,“ zní ze švýcarského vládního kabinetu. Švýcarsko již jednou negativní úroky proti růstu franku nasadilo. Tento pokus v 70. letech minulého století se minul účinkem.
Proti příliš silnému franku centrální banka zakročila také letos v září. Tehdy si stanovila cíl udržet kurz k euru nad 1,20 franky. To se jí povedlo a nyní se švýcarská měna pohybuje okolo 1,23 franku za euro.
UBS: pád eurozóny by byl katastrofou
Švýcarské banky svorně tvrdí, že rozpad eurozóny je velmi málo pravděpodobný. Zároveň se ale podle deníku Neue Zürcher Zeitung všechny na tuto možnost připravují. UBS a Credit Suisse zavedly vlastní pravidelné zátěžové testy. Banky naopak stále nezavedly opatření požadovaná ministerstvem financí. Ta mají zajistit, aby banky i v případě nejhorší krize nepřestaly půjčovat místním firmám a prováděly platby soukromých zákazníků. Nová pravidla vstoupí v platnost od roku 2013.
Podle studie UBS z tohoto týdne navíc pád eurozóny není řešením současné krize. Banka upozorňuje, že krach měnové unie by pravděpodobně vytvořil víc problémů, než kolik by jich dokázal zažehnat. Jako příklady jmenují zástupci UBS sérii státních bankrotů, rozsáhlou rekapitalizaci bank, inflaci, nepokoje a nebezpečí vzniku autoritativních režimů. Banka proto v závěru studie doporučuje hlubší integraci EU.
