Sýrie má křehkou naději na příměří, strany konfliktu ale mají rozdílné cíle

Příměří a pomoc. Pro válkou léta zkoušené Syřany je stejně jako příměří životně důležitá okamžitá účinná distribuce zdravotní a humanitární pomoci. Na snímku členové Červeného půlměsíce vykládají lékárničky v rebely obležené Doumě na předměstí Damašku.

Příměří a pomoc. Pro válkou léta zkoušené Syřany je stejně jako příměří životně důležitá okamžitá účinná distribuce zdravotní a humanitární pomoci. Na snímku členové Červeného půlměsíce vykládají lékárničky v rebely obležené Doumě na předměstí Damašku. Zdroj: Reuters

K vyřešení uprchlické krize a odvrácení teroristické hrozby je nutné stabilizovat situaci v Sýrii, shodli se vesměs účastníci mnichovské bezpečnostní konference. Zástupci zemí hovořili o nutnosti spolupráce a koordinace kroků Ruska s mezinárodní koalicí. Analytici však ohledně reálných dopadů jednání zůstávají skeptičtí, protože strany konfliktu mají příliš rozdílné zájmy.

Už v pátek skupina 17 zemí předestřela plán, podle nějž by mohlo být v Sýrii do týdne zahájeno příměří a umožněna distribuce humanitární pomoci. Samotní představitelé klíčových zemí však neprojevovali příliš velký optimismus. „Máme tu slova na papíře. V příštích dnech ale potřebujeme vidět akce na zemi,“ zdůraznil šéf americké diplomacie John Kerry. V sobotu jeho ruský protějšek Sergej Lavrov prohlásil, že šance na úspěch dohody je nižší než padesátiprocentní.

Experti podotýkají, že návrh je příliš chatrný a nahrává ruským zájmům v zemi. Moskva tak má podle nich ještě několik dní na to, aby podpořila postup syrské armády proti povstalcům u Aleppa. I v případě zahájení příměří může kdykoli tvrdit, že útočí na IS nebo skupinu An-Nusra, na něž se klid zbraní nemá vztahovat.

Syrské povstalecké skupiny přitom trvají na tom, že jsou ochotny sednout k jednacímu stolu jen v případě zastavení ruských úderů. „Je jisté, že Rusko bude pokračovat v náletech proti nám se slovy o útocích na An-Nusru,“ citoval The Guardian nejmenovaného představitele opozice.

Turecko pod dvojím tlakem
U tureckých hranic v Sýrii se shromáždilo už sto tisíc uprchlíků, třetina z nich přišla tento měsíc v důsledku bojů o Aleppo. OSN i EU žádají Ankaru, aby je pustila do země. Turecko ale tvrdí, že už hostí 2,7 milionu běženců a je zároveň pod tlakem, aby je nepouštěla dál do Evropy. Çavusoglu v Mnichově uvedl, že žádné kontroly uprchlíkům v cestě do EU nezabrání, pokud se nepodaří vyřešit příčiny krize.

K zastavení ruských útoků na skupiny podporované Západem vyzvalo i Turecko, jehož hlavním přáním je svržení prezidenta Bašára Asada. Ankara přitom o víkendu na severu země ostřelovala kurdské milice, jež jsou úspěšné v boji proti militantním islamistům. Podle ní však využívají situaci k získávání území a provádějí na něm etnické čistky. Washington obě strany vyzval, aby soustředily svou pozornost na hrozbu IS.

Turecko v tomto ohledu v sobotu uvedlo, že je v případě existence jednotné strategie ochotné zapojit se společně se Saúdskou Arábií do pozemní operace proti teroristické organizaci. „Někdo tvrdí, že Turecko se zdráhá podílet se na boji proti IS.
Ale jsme to my, kdo činí nejkonkrétnější návrhy,“ řekl ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu.