Syriza vyhrála mnohem přesvědčivěji, než se očekávalo. Po sečtení 99,8 procent hlasovacích lístků získala 36,3 procenta hlasů; i s bonusem 50 křesel pro vítěze má ovšem ve 300členném parlamentu „pouze“ 149 poslanců. K absolutní většině jí tedy dva mandáty chybí. Druhá skončila dosavadní vládní pravicová strana Nová demokracie (ND) se ziskem 27,8 procenta hlasů, což znamená 76 poslanců.
Menším koaličním partnerem Syrizy se podle všeho nejspíš stanou nacionalističtí Nezávislí Řekové, kteří získali 4,8 procenta hlasů a 13 poslanců. Schůzka Tsiprase a šéfa Nezávislých Řeků Panose Kammenose byla naplánována na dnešní dopoledne, podle řeckých médií ale oba politici uzavřeli rámcovou dohodu už předem.
Jednání s možnými partnery
Vítězná strana se chystá sejít i s předáky středolevé strany Potami (Řeka), která získala šest procent hlasů, a se zástupci komunistů, které ve volbách podpořilo 5,6 procenta voličů. Lídr strany Potami Stavros Theodorakis nicméně naznačil, že do vlády se vstoupit nechystá, i když budoucí koalici možná podpoří. Ve volbách uspěli i neonacisté ze Zlatého úsvitu, kteří získali 6,3 procenta hlasů. Naopak socialisté (PASOK), kteří dosud tvořili vládu s ND, od posledních voleb v roce 2012 přišli o polovinu příznivců a dostali jen 4,7 procenta hlasů.
Výsledky znamenají, že poprvé po 40 letech nebudou u moci ani konzervativci z ND, ani socialisté, tedy dvě síly, jež řecké politice dominovaly od pádu vojenské junty v roce 1974. „Řecký lid dnes psal historii,“ uvedl Tsipras v projevu před jásajícím davem na jednom z aténských náměstí. Vítězstvím jeho strany Řecko prý opouští politiku úsporných opatření a vymaňuje se z dosavadního ponížení. Následovat prý bude „radikální změna“, která zemi vyvede ze začarovaného kruhu šetření. Řecko podle něj přinese naději celé Evropě.
Uvedení Tsiprase do funkce už dnes?
Předseda strany Syriza Alexis Tsipras bude možná podle zdrojů Reuters uveden do funkce premiéra již dnes. Setká se také s předáky stran Řeka a ANEL. Novou vládu by prý mohl oznámit v úterý večer, nejpozději ve středu dopoledne.
Minulostí je podle Tsiprase také dohled takzvané trojky, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), která zastupuje mezinárodní věřitele. Prioritou Syrizy nyní prý bude hlavně obnovit důstojnost řeckého lidu, suverenitu země a demokracii. Nová řecká vláda prý vyjedná spravedlivé a vzájemně výhodné podmínky pro splácení dluhu. Nechystá se prý ale klást podmínky nesplnitelné.
Premiér Antonis Samaras už Tsiprasovi v telefonickém rozhovoru k vítězství ve volbách pogratuloval a podle médií uznal i volební porážku své strany. V proslovu na závěr volebního dne uvedl, že respektuje rozhodnutí řeckého lidu. Jeho strana Nová demokracie chce prý hrát nyní roli garanta evropského kurzu země.
Syriza úspěla díky ostrému odporu proti úsporné politice pravicové vlády, slibuje také vyjednat lepší podmínky pro splácení řeckého dluhu. Země se v roce 2010 ocitla na pokraji státního bankrotu a od té doby jii drží nad vodou zahraniční věřitelé, což je Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond.
Řecko už od věřitelů dostalo ve dvou kolech asi 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přes 25 procent. Mezi mladými je bez práce dokonce každý druhý, ekonomika se v porovnání s dobou před krizí zmenšila o čtvrtinu a průmyslová výroba klesla o třetinu.
Veřejný dluh se naproti tomu zvýšil ze 146 procent HDP v roce 2010 na 175,5 procenta v loňském roce. Řecko má nyní druhý největší dluh na světě, dosahuje asi 320 miliard eur (8,9 bilionu Kč). Více zadluženo už je pouze Japonsko. Tsipras už dříve naznačil, že se bude snažit s věřiteli dohodnout odpis většiny dluhu, i když partneři Řecka v čele s Německem dali jasně najevo, že na takový požadavek nehodlají přistoupit.
Jasný bronz pro Zlatý úsvit
Na třetím místě se v předčasných volbách prozatím umístila krajně pravicová strana Zlatý úsvit s 6,4 procenty hlasů. „Jasné třetí místo“ si už pochvaloval i předseda strany Nikos Michaloliakos. Na výsledky své strany ve volbách reagoval z vyšetřovací vazby, kde je spolu s dalšími členy Zlatého úsvitu kvůli obvinění z příslušnosti ke zločinecké organizaci.
Středová proevropská strana Potami (Řeka) oslovila 5,9 procenta voličů. Tříprocentní hranici nutnou pro vstup do zákonodárného sboru překročili ještě s 5,4 procenta hlasů komunisté, se 4,8 procenta socialisté a 4,7 procenta strana Nezávislí Řekové, o které se hovoří jako o možném koaličním partnerovi strany Syriza.
Volební porážku už přiznal i předseda socialistické strany PASOK a dosavadní ministr zahraničí Evangelos Venizelos. Ve svém proslovu k voličům uvedl, že mu bylo ctí sloužit své zemi. Třetí místo pro Zlatý úsvit označil za „špatné znamení“.
Pod hranicí nutnou pro vstup do parlamentu naopak zůstala strana bývalého socialistického premiéra Jorgose Papandrea. Hlas jí dalo jen 2,4 procenta voličů.
| Profil Syrizy a jejího lídra Alexise Tsiprase (40) |
|---|
| - Koalice radikální levice (známá pod zkratkou Syriza) je nejsilnější řeckou opoziční parlamentní stranou; po posledních volbách v červnu 2012 má v řeckém parlamentu 71 z celkových 300 poslanců. Od loňska je zastoupena i v Evropském parlamentu, kde z jejích řad zasedá šest z 21 řeckých europoslanců. |
| - Syriza vznikla v roce 2004 původně jako aliance levicových i radikálně levicových subjektů; její hlavní stranou byla Koalice levicových a ekologických hnutí (Synaspismos, SYN) v čele s Alexisem Tsiprasem. |
| - Politickou stranou je Syriza od června 2012, kdy se do voleb zapsala jako strana, aby mohla v případě vítězství získat bonusových padesát mandátů. Ve volbách ale nakonec byla druhá s 26,9 procenta hlasů za pravicovou Novou demokracií (ND) Antonise Samarase (jen o 2,8 procentního bodu). Drtivého vítězství však dosáhla Syriza mimo jiné v Aténách i ve druhém největším městě Soluni. |
| - V prvních parlamentních volbách, jichž se Syriza účastnila, získala v březnu 2004 jen 3,3 procenta hlasů a šest křesel v parlamentu. V září 2007 si polepšila na pět procent hlasů a 14 parlamentních křesel a dva roky nato jí voliči dali 4,6 procenta hlasů, což stačilo na 13 mandátů v parlamentu. |
| - Obrovský vzestup jí přinesl stále hlubší propad Řecka do ekonomické krize. Kritikou tvrdých úsporných opatření, vedoucích k vysoké nezaměstnanosti a citelnému snížení platů, si Syriza ve volbách v květnu 2012 vysloužila 16,8 procenta hlasů (jen o dva procentní body méně než vítězná ND) a 52 křesel v parlamentu. Tsipras dostal od prezidenta nabídku na sestavení vlády, což se mu ale nepodařilo. Koalici s pravicovými stranami odmítl. |
| - Jako vítězná strana chce Syriza hlavně přehodnotit podmínky splácení řeckého dluhu (o zmírnění dluhové zátěže usiluje i současná vláda). To ale mezi investory vyvolává obavy, zejména proto, že konkrétní kroky strany Syriza nejsou úplně jasné. Jde totiž o seskupení politiků od umírněně levicových až po radikálně levicové. Též ekonomové, které si Tsipras vybral, jsou sice uznávaní odborníci, ale většinou akademici bez praxe i s odlišnými vizemi; jsou mezi nimi i příznivci tržní ekonomiky, někteří chtějí odepsat až polovinu řeckého dluhu, jiní by rádi viděli Řecko mimo eurozónu, což ale Tsipras odmítá. |
| - Tsipras šéfuje alianci Syriza od října 2009. Předtím byl lídrem její nejsilnější strany Synaspismos, do jejíhož čela byl zvolen v únoru 2008 ve 33 letech. Údajně se tak stal nejmladším předsedou řecké politické strany vůbec. V ústředním výboru strany Synaspismos byl od prosince 2004; v letech 1999-2003 byl prvním tajemníkem její mládežnické organizace Neolaia Syn. |
| - Alexis Tsipras se narodil 28. července 1974 v Aténách a vystudoval stavební inženýrství. Do vyšší politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen místním zastupitelem v Aténách. Této funkci dal přednost i před parlamentními volbami v roce 2007, takže poslancem se stal až v roce 2009. |
| - Tsipras žije s počítačovou inženýrkou Peristerou Batzianovou, s níž má dva syny. |
| Profily dalších stran |
|---|
| Nová demokracie Historie konzervativního uskupení Nová demokracie sahá do roku 1974, od té doby bojuje o moc se socialisty. V roce 2009, tedy v době, kdy vypluly na povrchy ekonomické problémy země, utržila do té doby vládní strana velkou porážku. ND byla proti první mezinárodní pomoci Řecku, v roce 2011 se však stala součástí kabinetu, který ji schválil. Od volebnho vítězství v roce 2012 stojí Antonis Samaras v čele koaliční vlády, prosazující fiskální disciplínu. Do voleb jde s plánem pokračovat v programu, slibuje další privatizace a snížení daní. |
| Potami Středové uskupení Potami bylo loni založeno televizním moderátorem Stavrosem Theodorakisem, na jehož osobnosti a schopnosti přitáhnout voliče staví. Lídr strany svůj vstup do politiky zdůvodnil osobní frustrací z působení tradičních partají. Chce prý zúročit to nejlepší z pravice i levice, prosazuje reformu veřejného sektoru. Prvním úspěchem byly volby do Evropského parlamentu, v nichž strana získala dva mandáty. Theodorakis je za určitých podmínek ochotný spolupracovat jak se Syrizou, tak s Novou demokracií. |
| Zlatý úsvit Krajně pravicový Zlatý úsvit byl založen v roce 1993. První úspěch měla v místních volbách v roce 2010, kampaň založila hlavně na odporu vůči imigrantům. Hlasování v roce 2012 jí zajistilo 18 zákonodárců. Rozlet strany, která chce vypovědět závazky vůči věřitelům, však v roce 2013 přerušila vražda rappera Pavlose Fyssase, do níž byla zapletena. Po následných raziích policie zadržela několik jejích členů. Šéf strany Nikos Michaloliakos a sedm dalších poslanců jsou ve vazbě, proces má být v březnu. |
