Podle Stoltenberga NATO situaci na „tureckém prahu“, a tedy svých vlastních hranicích, pečlivě sleduje a se svým tureckým spojencem je plně solidární. Generální tajemník v úvodním projevu jinak neveřejného dnešního jednání také vyjádřil soustrast rodinám obětí nedávné série útoků i turecké vládě.
Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý novinářům před jednáním připomněl, že Stoltenberg schůzku svolal na základě turecké žádosti a čtvrtého článku Washingtonské smlouvy, která je zakládajícím dokumentem Severoatlantické aliance. Čtvrtý článek dává každému ze spojenců právo, pokud se cítí ohrožen, požádat alianční partnery o konzultace.
„Nechci předjímat výsledky dnešního zasedání. Ale zcela jistě nám turecký kolega přednese situační zprávu o tom, co se v posledních dnech v oblasti děje,“ poznamenal Šedivý.
Nechci předjímat výsledky dnešního zasedání. Ale zcela jistě nám turecký kolega přednese situační zprávu
Turecko minulý týden vstoupilo do bojů proti IS nálety na jejich pozice, ale začalo útočit i na tábory tureckých Kurdů z PKK v severním Iráku. Útoky na cíle PKK nadále pokračují a podle premiéra Ahmeta Davutoglua mají trvat, dokud se strana nevzdá ozbrojeného boje. Už v minulých dnech dávali alianční diplomaté i Stoltenberg sám najevo, že o přímé vojenské podpoře Turecka nyní řeč nebude. Šéf NATO také v pondělí zdůraznil potřebu „přiměřenosti“ turecké reakce.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes vyloučil pokračování mírového procesu s kurskými povstalci. V narážce na domácí politické soupeře uvedl, že politici, kteří udržují kontakty s „teroristickými skupinami“, by měli přijít o imunitu a mají být postaveni před soud.
Článek čtyři
Článek čtyři Washingtonské smlouvy zmiňuje potřebu společných konzultací v případě, že kterákoliv z členských zemí NATO cítí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti či bezpečnosti. Naposledy konzultace podle Stoltenberga svolalo loni Polsko kvůli vývoji na Ukrajině.
Šedivý připomněl akce koalice, v níž jsou kromě USA a aliančních spojenců také země z Blízkého východu a která proti IS v Sýrii a Iráku už řadu měsíců podniká především letecké údery. Případné zřízení nárazníkové zóny podél syrsko-turecké hranice, o níž nyní hovoří turecká strana, je podle Šedivého záležitostí této země a Spojených států.
Na zřízení asi 100 kilometrů dlouhé a 40 kilometrů široké zóny se Ankara minulý týden dohodla s Washingtonem. Oblast má být bezpečným místem a umožnit návrat syrských uprchlíků, kterých Turecko od začátku syrského konfliktu v roce 2011 přijalo téměř dva miliony. Armády nejprve musejí z oblasti vytlačit radikály z organizace Islámský stát. Turecko dalo Spojeným státům za tímto účelem k dispozici své letecké základny.
