Tlak na Řecko kvůli migraci sílí. Podle Atén je kritika nespravedlivá

Oběti. Příval migrantů do uprchlického tábora na ostrově Lesbos neutuchá. Agentury varují, že počty obětí Egejského moře mezi Tureckem a Řeckem rostou alarmujícím tempem

Oběti. Příval migrantů do uprchlického tábora na ostrově Lesbos neutuchá. Agentury varují, že počty obětí Egejského moře mezi Tureckem a Řeckem rostou alarmujícím tempem Zdroj: ctk

Požadavky na problematickou zemi jsou přehnané a úvahy o jejím vyloučení ze Schengenu nebezpečné, míní někteří komentátoři.

Řecko se opět dostává pod palbu kritiky z Evropské unie, tentokrát v souvislosti s uprchlickou krizí. Osmadvacítka mu vytýká, že zanedbává ostrahu vnější hranice, takže riskuje, že se ocitne v izolaci.

Kritické výroky zaznívají hlavně z Německa, Švédska a Rakouska, kam míří většina běženců. „Řecko má jedno z největších námořnictev v Evropě. Je mýtus, že řeckotureckou hranici nejde ohlídat,“ prohlásila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.

Zpráva Evropská komise zmiňuje vážné nedostatky ve správě řecké vnější hranice. Problematická je registrace imigrantů včetně snímání otisků prstů a systematické kontroly cestovních dokladů. Řecko patrně dostane tři měsíce na nápravu. Selže-li, bude možné spustit proceduru, která uvnitř Schengenu umožní kontroly hranic až na dva roky.

Není však jasné, nakolik seriózní jsou mediální spekulace o vyhazovu problémového státu z schengenského prostoru. „Neexistuje plán na vyloučení Řecka z čehokoli,“ citoval před pár dny The Guardian mluvčí komise Natashu Bertaudovou.

Atény: Kritika je nespravedlivá
Řecko opakovaně tvrdí, že vinu za pokračující příliv uprchlíků nese Turecko, které nerespektuje dohodu s EU. Kritika od osmadvacítky navíc není podle Atén spravedlivá, protože selhává snaha ulevit zemi rozdělením běženců mezi členské země. Ministr pro migraci navíc tvrdí, že Řecko potřebuje větší pomoc s ostrahou. „Žádali jsme 26 hlídkových člunů, dostali jsme osm. Chtěli jsme 1800 strážníků, dostali jsme osm set. Žádali jsme 47 sanitek a nezískali žádnou,“ uvedl.

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas však uvedl, že takovou úvahu vznesl na unijní schůzce ministrů vnitra Belgičan Jan Jambon. „Přišel také s nějakým nebezpečným nesmyslem na vybudování koncentračního tábora v Řecku pro 400 tisíc lidí. Všichni jsme to přešli,“ citovala Muzalase al-Džazíra.

Někteří komentátoři tvrdí, že by odstřihnutí Řecka uprchlíky stejně nezastavilo. Jen by tam prohloubilo euroskeptické nálady a nechuť k reformám a odradilo investory. Varují tak před obětováním unijních výdobytků za nejistý zisk. Objevují se i názory, že unijní očekávaní od Atén jsou přemrštěná.

„Minulý rok přišlo do jedenáctimilionového Řecka 850 tisíc imigrantů. Žádná vláda by si s tím nedokázala poradit za použití mírných prostředků,“ uvedl The Financial Times. Zazněla i varování před uzavřením hranice mezi Řeckem a Makedonií či Chorvatskem a Slovinskem, jež způsobilo izolaci Řecka a městnání uprchlíků.

Jejich proud totiž neustal ani v zimě a dá se předpokládat, že na jaře ještě zesílí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci v prvním měsíci roku podnikalo každý den riskantní cestu z Turecka do Řecka na 1700 lidí, což je více než za loňský leden.