„Nakonec bude nutné provést vše, co v průběhu tolika letech politický systém odhlasovával, ale přitom se umně vyhýbal realizaci, aby nenastal konflikt s klientelistickými zájmy,“ upozorňuje ve svém článku komentátor Jorgos Papaioannu.
Aby Řecko mohlo v eurozóně setrvat, musí svou ekonomiku ovládanou státními monopoly a korporativními zájmy transformovat v produktivní a otevřené hospodářství.
„Je to jediný způsob, jak může prosperovat země pod silnou měnou, jakou je euro. A to není snadné. Vyžaduje radikální změny. Tolik let jsme viděli všechny druhy menších a větších zájmů tomu odolávat a dravě si svoje výdobytky hlídat,“ uvádí se dále v textu.
Musí být trpělivá
Změny ale musí provádět vláda, která je přesvědčená o tom, že „všechno se musí zorganizovat jinak a že společnost musí změnit svoje návyky“. Taková vláda „musí mít cíle, musí vytvářet nové hodnoty a musí být trpělivá“.
Tyto změny nemůže provádět Tsipras, protože nevěří dohodě, kterou sám podepsal a která zahrnuje konkrétní opatření a specifické změny ve státě a ekonomice. „Pokud jim Tsipras nevěří, proč by se měl snažit je prosazovat? Bude lépe, když to bude udělat někdo jiný s podporou velké většiny v parlamentu, která dohodu schválila,“ pokračuje autor článku.
Nemarnit čas
Neexistuje podle něj žádný důvod, proč marnit další tři měsíce nebo půl roku čekáním, než se zjistí, stejně jako v předchozích pěti měsících, že žádné umazání dluhu nebude, ale jen jeho restrukturalizace, že nedorazí žádná finanční podpora z Ruska nebo Číny, že nepřipadá v úvahu, aby Řecko uniklo dohledu Mezinárodního měnového fondu a že Evropané neposkytují žádný další prostor pro vyjednávání.
„Pak už bude opravdu pozdě a dojde k nehodě. Jediným důvodem, proč trvat na tom, aby realizoval dohodu, které nevěří, je, že má jiné cíle,“ uzavírá autor.
–
