„Vše potřebné vám řeknou v takzvaném občanském konzultačním centru,“ vysvětluje, jak začít s podnikáním Vasilij Klimakov. Poté, co se dozvíte, jaké dokumenty je třeba mít a jaké formuláře vyplnit, je už na vás, zda to zvládnete sám, nebo využijete služeb konzultanta. V prvním případě zaplatíte za registraci firmy sto dolarů. V druhém dvojnásobek. „Je to bez problémů,“ dodává majitel vývozce ropy, firmy IMS.
Skok o jedenáct příček
Slova o snadném založení firmy potvrzují další podnikatelé v nejprogresivnější postsovětské republice na východ od Kaspického moře. Dastan Kokejev, ředitel Abiroy Technical Training, si pochvaluje například to, že založení firmy obvykle trvá dva až tři týdny. A to včetně joint-venture. Často přitom záleží jen na tom, jak rychle zahraniční partner dokáže dodat potřebné dokumenty, říká Kokejev. Podobně jako další podnikatelé zároveň oceňuje tempo, jakým se věci mění k lepšímu.
Světová banka to po loňském posunu Kazachstánu o patnáct příček ocenila dalším vylepšením pozice v žebříčku podnikání nakloněných zemí. Letos země poskočila o dalších jedenáct míst.
Výsledný vstup mezi první padesátku k byznysu přívětivých zemí ale nesmaže přetrvávající problémy, které Kazachstán má. Mezi hlavní patří zastaralá infrastruktura, která komplikuje podnikání v mnohých oblastech. „Naposledy trvala dodávka mého zboží osm dní namísto pěti,“ popisuje běžné trable Vasilij Klimakov a dodává, že pro zpoždění vlastně ani nebyl důvod.
Pohádkové jmění prezidentova zetě
Další a ještě větší překážkou je těsné propojení politiky a ekonomiky. O tom Kazaši obvykle odmítají mluvit, ale zahraniční podnikatelé jsou otevřenější. Z jejich slov vyplývá, že lukrativní sektory ovládá prezident Nazarbajev a jeho blízcí. Podnikat v nich, přinejmenším ve velkém, je tak možné pouze s jejich souhlasem, řekly deníku E15 dva zdroje dobře obeznámené s podnikáním v Kazachstánu.
Mnozí kritici propojení politiky a ekonomiky často poukazují na prezidentova zetě, Timura Kulibajeva. Ten vede největší banku v zemi, stojí v čele fondu, který spravuje státní peníze, a podle britského listu The Telegraph je také napojen na další lukrativní podniky. Právě proto se jmění očekávaného budoucího prvního muže země odhaduje na 815 milionů liber (téměř 23,5 miliardy korun). Jeho žena Dinara je na tom majetkově stejně.
Otázkou však zůstává, nakolik se i v této oblasti věci začnou postupně měnit. Prezident Nazarbajev se snaží nalákat západní kapitál, který by byl jistou protiváhou narůstajícímu vlivu Číny a přetrvávajícímu vlivu Ruska. I proto za údajně osm milionů liber najal britského expremiéra Tonyho Blaira, jehož tvář by měla ve světě šířit povědomí o Kazachstánu a dodávat zemi na důvěryhodnosti. Bez toho, aby Blair rozbil monopol politické nadvlády nad byznysem má ale jeho mise limity, tvrdí znalci poměrů – a to i kdyby se země ve všem ostatním dále zlepšovala.
