Jeden z hlavních světových koordinátorů očkovacích kampaní získá nejvíce peněz od vlády Velké Británie a Billa Gatese, menší částky přislíbily vlády Norska a USA. Podle GAVI by finance v příštích čtyřech letech měly vystačit na proočkování čtvrt miliardy dětí v nejchudších zemích, jejichž vlády si nemohou vakcíny dovolit.
Díky měnícím se podmínkám na globálním trhu s očkovacími látkami už neplatí, že by se farmaceutickým firmám do dodávek vakcín rozvojovým zemím nechtělo. Těží z toho právě rozvojové země, které v minulosti čelily neřešitelnému problému – přestože poptávka po očkovacích látkách byla značná, scházely jim peníze na její nákup.
|Rozvojové země trápí obrna i zápal plic]]
Ceny snížila především konkurence mezi výrobci. Na trh vstoupili producenti léků z rozvíjejících se ekonomik. Například produkty indického Serum Institute očkují polovinu dětí z celého světa. Samotná GAVI farmaceutické firmy láká dlouhodobými smlouvami na velké objemy očkovacích látek, čímž pomáhá tlačit jejich cenu dolů. Tato strategie dobře funguje například u vakcíny proti hepatitidě typu B, kde se GAVI podařilo během deseti let naočkovat 267 milionů dětí. U dalších očkovacích látek ale farmaceutické firmy cenu snížit nedokážou kvůli vysokým nákladům na vývoj.
Organizace tak zkoušejí i další modely financování. GAVI za vyvinutí efektivní vakcíny proti zápalu plic přislíbila firmám Pfizer a GlaxoSmithKline 3,5 dolaru za každou dávku s garancí 30 milionů dávek na deset let. Ani takové řešení ale není ideální – nízké ceny za očkovací dávky odradí od vstupu na trh konkurenci a příslib pevně stanoveného počtu dávek na léta dopředu zase výrobce nepřiměje k dalšímu výzkumu a inovaci. Ačkoliv příspěvky západních zemí a nadací budou pro očkovací snahy v rozvojových zemích i nadále zásadní, bez vylepšených modelů financování léků by mohly dál připomínat boj s větrnými mlýny.
