Katastrofu zažily zejména akcie řeckých bank. Mnohé z nich během dne ztrácely i dvacet procent, dokonce takřka o třetinu hodnoty přišla Piraeus Bank. Trhy tak zareagovaly na spekulace, že Evropská centrální banka (ECB) nebude v rámci oznámeného programu kvantitativního uvolňování nakupovat dluhopisy řecké vlády.
Zahraniční tisk:
Ty jsou ponejvíce v majetku místních bank, kterým by se tak uzavřel přístup k evropským penězům. Řecká burza tak propadla na více než dvouleté dno a banky od nedělních voleb přišly bezmála o osm miliard své hodnoty.
Nad deset procent pak vystoupal výnos desetiletých dluhopisů aténské vlády. Na rostoucí řecké riziko zareagovaly i dluhopisy v dalších rizikových zemích eurozóny. Nákaza přeskočila do Portugalska i Itálie, jejichž dluhopisů se část investorů zbavila.
Zesílily rovněž hlasy, že Řecko opustí eurozónu, například analytici německé banky Berenberg vyčíslily tuto pravděpodobnost na 35 procent. Řecká vláda během včerejška zastavila probíhající privatizace státních firem, zároveň přislíbila zvýšení důchodů, stejně jako záměr ukončit přebytkové hospodaření.
| Gabriel žádá o férovost |
|---|
| Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel si nedokáže představit snížení řeckého dluhu. „Každá evropská země má svou historii, nemůže se od ní oddělit novými volbami. Proto doufáme v čestné rozhovory s novou vládou,“ řekl. Řecká vláda by si podle Gabriela měla vždy nejdříve promluvit se svými partnery, než podnikne opatření související se záchranným programem, jako bylo úterní oznámení o zastavení privatizace přístavu Pireus. |
Financial Times: K řeckému oddlužení chybí vůle hodná státníků
