Jeho slova se nejspíš vyplní dříve, než by se nadál. Do Atén právě přicestovali inspektoři Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, aby prověřili, jak republika plní podmínky pro poskytnutí pomoci číslo dvě. A už nyní je jasné, že to nedopadne dobře. „Úsporný program je zcela mimo kontrolu,“ tvrdí informovaný zdroj. Na vině je dlouhý volební boj, kdy nikdo nevládl. Nově vzniklou finanční nouzi odhaduje EU a MMF na 50 miliard eur. Otázkou je, jak tuto díru zalepit.
Nový záchranný balík
Partnerské státy se opět domluví a podají pomocnou ruku. Na podzim bude vyplacena další tranše z koše číslo dvě ve výši 31,5 miliardy eur. Na tom není nic zlomového, převod těchto peněz je v plánu. Pokud nebudou stačit, přijde ke slovu třetí operace, kterou naznačil Schäuble. Jenže v takovém případě není jisté, zda si kancléřka Angela Merkelová zajistí koaliční většinu. „Vyloučeno,“ myslí se nejmenovaný zasvěcenec. Veřejnost má transferů do Atén plné zuby a stále více skeptičtí jsou i politici.
Přesto se třetí balík nedá vyloučit, Welt totiž zjistil, že vláda zkoumá, nakolik se dá řecká mezera překlenout. „Když to nebude příliš, přichází v úvahu scénář, že by zčásti přispělo samo Řecko,“ zní kýžená naděje. Zbytek by dodala unie.
Částečné oddlužení
Na hotovostní tíseň v Aténách může EU zase zareagovat seškrtáním dluhu. Stalo se už v rámci balíku č. 2, kdy se privátní banky a pojišťovny vzdaly 100 miliard eur. Zopakování triku nebude jednoduché, protože u stejných věřitelů není co brát. Odepisovat by musely státy a MMF, jež ručí za úvěry za 149 miliard eur. Úskalí jsou dvě – fond se svých pohledávek nevzdá, a půjčky jsou natolik dlouhodobé a úroky natolik nízké, že by to Aténám nijak neulevilo.
Bankrot a pryč z eurozóny
Pokud se unijní lídři vysloví proti variantě jedna a dvě, zbývá platební neschopnost. Následky by byly zničující. Úvěry z dosavadních dvou balíků by čekalo vymazání, v německém případě by škoda představovala 45 miliard. K tomu by přibyly ztráty ECB.
Po bankrotu by přišlo na přetřes setrvání Řecka v euroklubu. Ministr hospodářství Philipp Rösler se už nechal slyšet, že je v tomto ohledu velmi skeptický. Jeho názor sdílí řada ekonomů, kteří věří v ozdravnou sílu drachmy.
Jiní varují před mýlkou. Banky a podniky by slabou drachmou nesplatily závazky a šly by do kolen. Zvýší se riziko inflace, ztenčí se úspory a zmenší penze. A unie, stejně jako MMF, by musely nanovo zasáhnout, aby zemi nepohltil chaos. Případně aby se nepřelil někam jinam.
