Trump minulý týden v interview pro The New York Times naznačil, že v případě jeho zvolení může ochota USA přispěchat na pomoc napadenému spojenci souviset s příspěvkem dotčeného státu na obranu. To by teoreticky mohlo znamenat, že pomoci by se dočkaly jen Řecko, Británie, Polsko a Estonsko, vydávající na zbrojení předepsaná dvě procenta HDP.
Někdejší šéf Sněmovny reprezentantů a pravděpodobný člen případné Trumpovy administrativy Newt Gingrich následně označil Estonsko za předměstí Petrohradu. „Nejsem si jistý, zda riskovat jadernou válku kvůli místům, která jsou předměstím Petrohradu,“ dodal. Tyto výroky přitom přišly krátce po důležitém summitu NATO, jehož primárním cílem bylo uklidnit východní členy bloku znepokojené ruskými aktivitami.
Spojené státy sice kritizují své evropské spojence za neplnění finančních závazků dlouhodobě, nikdy však nezašly tak daleko, aby relativizovaly pátý článek Washingtonské smlouvy. Vysloužilý americký důstojník Mark Hertling, který velel v Evropě, označil Trumpova slova za nezodpovědná a nebezpečná. „Vyslala ničivý signál mnohým spojeneckým vládám a armádám, zatímco dodala odvahu paranoidnímu, expanzivnímu a oportunistickému Rusku,“ uvedl pro CNN. Od Trumpových poznámek se přitom distancují i někteří jeho političtí kolegové.
Rozhořčení neskrývají ani představitelé evropských států. Třeba estonský prezident Toomas Hendrik Ilves na Twitteru připomněl, že jeho zem své závazky plní a bez jakýchkoli výhrad se pustila po boku USA do bojů v Afghánistánu.
| Tisk: Trumpovo zvolení může vyvolat globální nestabilitu |
|---|
| Americká média v poslední době poukázala na vazby tří spolupracovníků prezidentského kandidáta na Kreml. Objevila se v nich také varování před výběrem tohoto kurzu zahraniční politiky. „Trump dává jasně najevo, že by jako prezident umožnil Rusku prosazovat hegemonické zájmy v Evropě a na Blízkém východě. Jeho zvolení může okamžitě vyvolat vlnu globální nestability,“ uvedl komentátor magazínu The Atlantic. |
