Čeští ekologičtí odborníci nejsou z ústupu amerického prezidenta Donalda Trumpa od pařížské klimatické dohody šťastní. Přesto tvrdí, že většina firem a především velké americké podniky budou podmínky dodržovat, aby mohly být konkurence schopné a vyvážet na evropský trh své výrobky.
Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o klimatu, kterou v roce 2015 podepsalo 195 zemí. USA si podle Trumpa chtějí vyjednat nové podmínky dohody, jejíž současná podoba je k nim prý nespravedlivá. Rozhodnutí vyvolalo negativní odezvu u značné části Američanů i mezi evropskými státníky.
Politiku amerického prezidenta je podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR třeba brát optikou tamního politického systému. Američané podle něj na jednu stranu berou klimatickou dohodu jako něco, co jim zasahuje do základních práv a svobod. "Ale současně tam existuje velmi silné korporátní přesvědčení mezi velkými společnostmi, že se změnou klimatu se musí něco dělat," řekl Trnka. Podle něj je nyní i v Americe řada měst a států, které normy pařížské dohody splňují nebo v krátké době splní.
Firmy, které budou chtít prodávat své zboží v Evropě nebo v Japonsku, tak stejně budou muset normy plnit. "Vlastně je to pro ně nevýhodné, že Spojené státy od dohody ustoupí," dodal vědec. Současně jde podle něj o velkou politickou prohru i pro některé americké skupiny lidí a velké zklamání pro Evropskou unii. Některé státy na západním pobřeží USA klimatickou změnu vidí kvůli stoupání oceánu, jiné středokontinentální zatím ne, necítí tak potřebu nést společné náklady na zpomalení změny. Navíc podle něj USA už investovaly tak velké peníze do výzkumu, že jen tak se nemohou otočit k ekologii zády. Odstupování dalších států od dohody není podle něj zatím aktuální.
Jeho nadřízený, ředitel CzechGlobe Michal V. Marek situaci označil za tragédii. Největším neštěstím by však podle něj bylo, kdyby se změny amerického přístupu chytly některé české politické strany, a blokovali tak ratifikaci dohody v českém Parlamentu. "Věřím, že Evropa je silná, Trumpovo rozhodnutí proces nezabrzdí. Rozjíždějí se nové technologické postupy a jestli to Američané zaspí, tak jsou to pitomci," dodal Marek. Podle něj se přechod na ekologičtější provozy nedá zastavit, zvlášť v době, kdy si svět hraje s tak velkým nebezpečím, jako je klimatická změna.
Podle vědce z CzechGlobe Alexandera Ače Česká republika podmínky pařížské dohody v zásadě splňuje. Je to ale tím, že se závazky na snižování emisí pro EU vážou k roku 1990, kdy byla republika těsně po konci komunistické éry. Následně nastalo prudké snížení, i tak ale podle něj ČR i Slovensko vypouštějí nadprůměrné množství skleníkových plynů při přepočítání na obyvatele státu.
Podle Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty UK jde o velké neštěstí pro svět. "Rozhodnutí je krátkozraké, protože na to Amerika sama doplatí, až bude eliminovat škody," řekl. Pevně věří tomu, že Trumpův krok nebude mít dopad na českou politickou scénu. I v Americe podle něj může vzniknout hnutí odporu, které se proti Trumpovu rozhodnutí postaví.
Americké státy Kalifornie, New York a Washington se rozhodly, že o své vůli a navzdory rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa dodrží závazky pařížské klimatické dohody. V rámci USA proto tato trojice států založila klimatickou alianci, o členství prozatím uvažuje dalších sedm amerických států. K naplnění cílů pařížské dohody se zavázalo také více než 80 starostů velkých amerických měst, kteří se již před několika lety rozhodli společně snížit emise skleníkových plynů. Po Trumpově čtvrtečním oznámení, že Spojené státy vystupují z pařížské klimatické dohody z roku 2015, guvernéři Kalifornie, New Yorku a Washingtonu Jerry Brown, Andrew Cuomo a Jay Inslee založili Klimatickou alianci Spojených států. Tato trojice amerických států zastupuje přes 20 procent populace USA a zároveň patří k motorům americké ekonomiky; v loňském roce se na celkovém výkonu amerického hospodářství podílela z takřka 25 procent. Dodržet závazky z Paříže chce také většina starostů velkých amerických měst, kteří v roce 2014 vytvořili sdružení s názvem Starostové státní klimatické akční agendy. Z více než stovky těchto starostů 82 podepsalo prohlášení, že chtějí pokračovat v pařížském plánu. |
