Trumpovy výroky jsou jako blouznění šílence, myslí si Ukrajinci. Zelenského podporují
Někteří Ukrajinci se domnívají, že americký prezident Donald Trump chtěl svými nevybíravými výpady proti Volodymyru Zelenskému učinit ukrajinského prezidenta a jeho zemi poddajnější vůči ústupkům. Pokud tomu tak je, jeho snahy u vzdorovitého obyvatelstva zoceleného válkou tak docela neuspěly. Obrat Bílého domu ve vztahu k Moskvě je ale pro Ukrajince, kteří se připravují na to, co přijde bez světové supervelmoci za zády, stále více znepokojivý, napsala v pátek agentura Bloomberg.
„Trumpovy výroky o Ukrajině jsou jako blouznění šílence – všechno je vzhůru nohama,“ řekla agentuře Bloomberg 65letá kyjevská důchodkyně. „Ráda bych doufala, že Amerika není jen Trump, ale zatím je ta naděje velmi iluzorní,“ dodala. Trump v sérii stále ostřejších obvinění a požadavků označil Zelenského za diktátora, nařídil mu, aby navzdory stannému právu vyhlásil předčasné volby a dohodl se s Ruskem, „jinak mu nezbude žádná země“.
V ukrajinském hlavním městě, kde jsou známky války nepřehlédnutelné, zatímco se jeho obyvatelé připravují na pondělí, kdy si připomenou třetí výročí ruské agrese, ale výroky Trumpa nebo jeho spojence Elona Muska příliš nerezonují. Kyjevané nechápou, jak může Trump zavírat oči před tím, co Rusko udělalo a stále dělá. Odezva vůči Trumpovi byla rychlá i na sociálních sítích, kde se proti americkému prezidentovi ohradili i někteří prominentní kritici Zelenského.
Ukrajinci stojí při Zelenském
Kyjevský starosta Vitalij Kličko, bývalý profesionální boxer, jehož vztahy se Zelenským jsou v poslední době stále napjatější, protože obvinil prezidenta ze snahy podmanit si úřady hlavního města, označil Trumpovo prohlášení za „podivně emotivní“ a vyzval k jednotě.
„Dnes nejsou důležité volby, nějaké vnitřní boje nebo politické ambice. Je to střízlivá mysl, všichni společně pracují na společném cíli – obraně své země,“ prohlásil Kličko. Ukrajinci mohou Zelenskému nadávat, nebo ho chválit, protože je to jejich prezident, ale „ani v Moskvě, ani ve Washingtonu“ na to nikdo jiný nemá právo. Tak se vůči Bílému domu ohradil Borys Filatov, starosta třetího největšího ukrajinského města Dnipra a další kritik centrálních orgánů.
V posledním průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) vyjádřilo důvěru v prezidenta 57 procent respondentů na Ukrajině. Přestože podpora Zelenského zdaleka nedosahuje 90 procent v prvních měsících války, ve srovnání s Trumpovým tvrzením, že popularita Zelenského klesla na čtyři procenta, je reálná situace úplně jiná.
Ve volbách hrozí ruské vměšování
Volby je obtížné zorganizovat a provést ve válečném stavu, s nímž je navíc vyhlášení hlasování v přímém rozporu. Ukrajinské zpravodajské služby jsou ale nadto přesvědčeny, že klíčovým cílem Ruska je v případě konání voleb vyvolat rozpory mezi ukrajinskými politiky a po změně vlády obnovit válku s trojnásobnou silou, řekla Bloombergu osoba obeznámená s uvažováním v prezidentském úřadu.
Volby se teoreticky mohou konat, ale pouze v případě, že USA a další spojenci vyšlou po uzavření příměří své jednotky a budou hlídat na frontové linii, což Trump vyloučil, dodal tento zdroj. Další riziko spočívá v tom, že ani vyhlídka na výměnu Zelenského nemusí Trumpovi stačit.
Nejpravděpodobnějším kandidátem na nového prezidenta je Valerij Zalužnyj, jenž vedl ukrajinské ozbrojené síly po ruské invazi dva roky, než byl nahrazen a jmenován velvyslancem v Londýně. Generál se zatím vyhýbá vyjádřením ke svým politickým plánům. Zdá se ale, že by byl podobně jako Zelenskyj stejně neochotný přistoupit na ruské požadavky na vzdání se části ukrajinského území, snížení stavu armády a závazek, že nikdy nevstoupí do NATO.
Ukrajina chce mír, ale ne za cenu ponížení, uvedla osoba blízká prezidentovi, která si nepřála být jmenována. „Když jsme se nesklonili před všemi těmi ultimáty v nejtěžší chvíli (v roce 2022, kdy byl Kyjev ohrožen), proč mají pocit, že se skloníme nyní?“ řekl Zelenskyj tento týden.
Evropu čeká těžká volba
Putinova agrese proti Ukrajině začala v roce 2014, kdy se jeho síly zmocnily Krymu a podnítily zástupné povstání na východě země. Ruská vojska zahájila 24. února 2022 plnohodnotnou invazi na území svého západního souseda a rychle se zmocnila rozsáhlých oblastí jeho území.
Přestože se Ukrajině podařilo osvobodit značnou část oblastí dobytých Ruskem, ozývají se i hlasy, zda se Zelenskyj mohl na invazi lépe připravit. Trumpovo fakticky nepodložené tvrzení, že za vše může především Ukrajina, však mnohé rozčílilo. Mezi silné kritiky Trumpových slov patří i západní spojenci Ukrajiny, pro Evropany však bude náročné Ukrajinu nadále podporovat bez Spojených států.
