Tsipras se staví proti úsporným opatřením spojeným s mezinárodním záchranným programem pro Řecko a usiluje o odpis velké části řeckého dluhu. Minulý týden se nová řecká vláda distancovala od kritiky Evropské unie vůči zhoršující se krizi na Ukrajině a od příprav dalších možných sankcí proti Rusku. Prohlásil rovněž, že odchod Řecka nebo Kypru z eurozóny by ohrozil stabilitu v jihovýchodní Evropě.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,7 bilionu korun).
Čtěte komentář Lukáše Kovandy:
Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Loni se však řecká ekonomika z recese vymanila.
Řecký dluh se nyní pohybuje kolem 320 miliard eur (téměř devět bilionů korun). „Vedeme důležitá jednání s partnery v Evropě a s těmi, kteří nám půjčili. Máme vůči nim závazky,“ uvedl Tsipras.
Německá kancléřka Angela Merkelová o víkendu vyloučila další snížení řeckého dluhu. Francouzský ministr financí Michel Sapin nicméně vyjádřil podporu vyjednání nové dohody mezi Aténami a mezinárodními věřiteli, která by pomohla snížit dluhovou zátěž Řecka.
Vývoj řeckého dluhu k HDP
