Tusk: Realistický plán na řešení krize musí předložit Řekové i věřitelé

Fronta řeckých penzistů u banky

Fronta řeckých penzistů u banky Zdroj: ctk/AP

Řekové musí předložil realistický návrh týkající se řešení krize. Stejně tak to ale musí učinit v souvislosti s řeckým dluhem i mezinárodní věřitelé. Prohlásil to dnes stálý předseda Evropské rady Donald Tusk po telefonickém rozhovoru s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Tímto způsobem lze podle Tuska ukončit stávající "tanec smrti", který by mohl vyústit v odchod Řecka z eurozóny, a dosáhnout stavu, kdy budou spokojeny obě strany.

„Pomoc Řecku ale není ospravedlněním špatné ekonomické filozofie, která krizi zapříčinila,“ dodal Tusk na Twitteru.

Také podle středečního vyjádření šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové musí být ohromný řecký dluh restrukturalizován. Proti tomu je ale Německo. „Řecko je nyní v akutní krizi, která musí být seriózně a rychle řešena,“ uvedla Lagardeová ve Washingtonu. Dodala, že restrukturalizace ale musí být spojena s reformami, kterými Řecko „oseká“ výdaje.

Atény mají čas do dnešní půlnoci, aby předložily nové konkrétní návrhy na sociálně spravedlivé a udržitelné řešení řecké dluhové krize. Za definitivní termín k nalezení dohody s Aténami se nyní považuje neděle, kdy se k řecké krizi uskuteční v Bruselu mimořádný summit zemí eurozóny a pak i celé Evropské unie.

Pokud EU a Řecko dosáhnou v neděli dobré dohody, bude podle Tuska snadné přesvědčit národní parlamenty, aby hlasovaly ve prospěch pomoci Řecku. „Jsem si jist, že pokud budeme mít v neděli dobrou dohodu, bude to myslím silné doporučení pro národní parlamenty,“ řekl Tusk, citovaný agenturou Reuters.

O situaci v Řecku bude v Bruselu dnes a v pátek jednat s řeckými opozičními stranami předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V sobotu odpoledne se uskuteční mimořádná schůzka ministrů financí euroskupiny, následovaná nedělním summitem euroskupiny a summitem EU.

Řecko dluží téměř sedminásobek českého rozpočtu
- Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur (8,7 bilionu korun), což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu (HDP). Ve vztahu k HDP je druhý největší na světě za Japonskem.
- Největším věřitelem Řecka je Evropský fond finanční stability (EFSF), kterému řecká vláda dluží zhruba 130,9 miliardy eur (přes 3,5 bilionu korun).

EFSF vznikl v roce 2010, aby vydáváním dluhopisů získával peníze na pomoc těm členským zemím eurozóny, které se ocitly v problémech. Od července 2013 byl nahrazen Evropským stabilizačním mechanismem (ESM).
- Jednotlivým státům eurozóny Řecko dluží 53 miliard eur, dalších 27 miliard eur dluhu má Řecko u Evropské centrální banky (ECB) a zhruba 20 miliard u MMF. Řecko na přelomu června a července nesplatilo MMF část dluhu, a stalo se tak první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatila půjčku.
- Dalších 89 miliard eur tvoří objem nouzového programu financování řeckých bank (ELA) Evropskou centrální bankou (ECB). Toto financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů.
- Z jednotlivých zemí jsou největšími věřiteli Řecka Německo (68 miliard eur), Francie (44 miliard eur) a Itálie (38 miliard). Tyto částky zahrnují půjčky i prostředky z EFSF.
- Dalšími věřiteli jsou řecké a další zahraniční banky, soukromí investoři a další.
- Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé, tedy partneři z Evropské unie, Evropská centrální banka a MMF. Řecko od věřitelů dostalo ve dvou kolech slíbeno 240 miliard eur.