Letos se ve světě uskuteční několik důležitých voleb, které rozhodnou o vedení Ruska, Maďarska, Itálie či Venezuely. Pozornost se bude upírat také k jednání o brexitu a v neposlední řadě k zahraniční politice Bílého domu.
Prezident Spojených států bude zajisté i v letošním roce pod drobnohledem nejen Američanů. Zejména asijští spojenci USA budou napjatě sledovat, nakolik se vyostří Trumpův spor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, jenž ovlivňuje i americké vztahy s Čínou. Konflikt by teoreticky mohl vzejít i z nepřátelského postoje šéfa Bílého domu k Íránu. Hned tak neutichne ani rozruch, který způsobil uznáním Jeruzaléma za hlavní izraelské město. Bude také zajímavé pozorovat, kam se v příštím roce budou ubírat vztahy Washingtonu s Moskvou. Velké výzvy čekají Trumpa i doma. Zatím nesplnil dva klíčové sliby − nedaří se mu zcela zrušit zdravotní pojištění známé jako Obamacare a zajistit fi nancování výstavby zdi na hranici s Mexikem. Prezidentovi na druhou stranu hrají do karet solidní ekonomické údaje. Nedávno vyjádřil přesvědčení, že také letošní rok bude úspěšným obdobím pro americký byznys a tvorbu pracovních míst. Podle něj se brzy projeví pozitivní dopad nedávno schválených rozsáhlých daňových změn. „Myslím si, že bychom mohli jít (v hospodářském růstu) na čtyři, pět, nebo dokonce šest procent,“ prohlásil v půlce prosince. Podle Gallupova ústavu je s Trumpem nyní spokojeno jen 38 procent Američanů, 56 procent jeho práci neschvaluje. Prezidentova obliba bude mít patrně velký dopad na listopadové volby do Kongresu. Republikáni to v nich nemusejí mít s obhajobou převahy v obou komorách snadné. Varová- ním je pro ně nedávná porážka v Alabamě, za kterou se poprvé po čtvrtstoletí stal senátorem demokrat. |
Theresa Mayová
Britskou premiérku letos čekají další náročná jednání o brexitu, která se nedávno posunula do druhé fáze. Je jisté, že v nich nebude nouze o spory nejen mezi vyjednávači obou táborů, ale také uvnitř království a jeho vlády. Aktuálně se Mayová musí vyrovnat s unijní představou o délce přechodného období, která je o něco kratší než její. Podle některých názorů především z byznysu je přitom i premiérkou navrhované dvouleté provizorium nedostatečné. Londýn si ale především musí ujasnit, jak těsný obchodní vztah s Evropskou unií si chce Británie po svém odchodu zachovat.
Téma brexitu bude patrně nadále působit napětí i mezi jednotlivými částmi země. Debaty o budoucí správě hranice mezi Irskem a Severním Irskem oživily myšlenku sjednocení ostrova a zhoršily vztahy mezi politiky z obou jeho částí. Věc je pro Mayovou citlivá i s ohledem na to, že její vláda funguje díky podpoře severoirské Demokratické unionistické strany. Skotsko se zase nevzdává požadavku, aby region zůstal uvnitř evropského jednotného trhu. Mayová se po zbytek minulého roku těžko vzpamatovávala z červnového volebního propadu konzervativců, kterým značně utrpěla její autorita.
Ekonomové banky Morgan Stanley nedávno uvedli, že zemi vzhledem k složitému vyjednávání o brexitu hrozí letos další volby. „S menšinovou vládou, která je rozpolcená v evropské otázce a čelí kontroverzní volbě mezi návratem pravomocí a udržením blízkých vztahů, považujeme předčasné volby za pravděpodobné,“ uvedli.
Jednání o německé vládě se vlečou a kancléřka zatím nemá jistotu, že námluvy jejích křesťanských demokratů a bavorské CSU se sociálními demokraty neztroskotají. Merkelová má přitom před sebou řadu úkolů i na evropské úrovni, například do června by měl být hotov plán na reformu eurozóny. |
Emmanuel Macron
Prezident má v úmyslu pustit se do dalších reforem, které mohou narazit na odpor Francouzů. Po protestech proti změně pracovního práva vyvolal v uplynulých dnech rozruch jeho plán na zpřísnění vyplácení příspěvků v nezaměstnanosti. Citlivou záležitostí patrně bude i reforma penzijního systému.
Polský premiér se krátce po svém jmenování dočkal obtížné zkoušky v podobě sporu s Bruselem, který by mohl skončit pozastavením hlasovacích práv země v EU. Morawiecki se také bude potýkat s odporem části veřejnosti, které se rovněž nelíbí změny v justici a další reformy vlády Práva a spravedlnosti.
|
Petro Porošenko
Ukrajinský prezident bude zřejmě i v tomto roce čelit protestům a výzvám k odstoupení. Na sklonku uplynulého roku předložil do parlamentu zákon o protikorupčním soudu, kterým by rád uspokojil nejen veřejnost, ale i Mezinárodní měnový fond. Starosti mu nadále dělá i situace v Donbasu.
Lídr strany Fidesz se letos chystá obhajovat dlouholetou pozici v centru maďarské politiky. Obnova premiérské funkce by pro něj měla být hladká, podle většiny průzkumů se pro Fidesz chystá hlasovat přinejmenším polovina voličů. Hlavním přesvědčovacím nástrojem propagátora ideje „neliberálního státu“ bude bezesporu ochrana maďarského národa doma i za hranicemi před imigranty, Evropskou unií a vlivem miliardáře maďarského původu George Sorose. „Evropský imunitní systém je záměrně oslabován. Chtějí, abychom přestali být těmi, kterými jsme. Chtějí, abychom se stali těmi, kterými nechceme být. Chtějí nás smísit s lidmi z jiného světa. Ve světle vánočních svíček můžeme jasně vidět útoky na křesťanskou kulturu, pokusy rozpustit Evropu,“ uvedl Orbán ve svém vánočním poselství. Premiérově partaji přitom nejde jen o prosté vítězství. Ráda by opět získala dvoutřetinovou většinu nutnou k provádění ústavních změn. Disponovala jí v letech 2010 až 2015, poté ji v doplňovacích volbách ztratila. Orbánovi vydatně napomáhá samotná opozice, která je slabá a rozdělená. Naposledy se ji pokusil sjednotit socialista László Botka. V říjnu však oznámil, že nehodlá za svoji stranu kandidovat na premiéra s odůvodněním, že levice není ochotná se Orbánovi skutečně postavit. Nejvážnější konkurencí pro Fidesz tak zůstává Jobbik. Krajní pravice v poslední době zmírnila svou rétoriku a snaží se být přijatelná pro širší spektrum voličů.
|
Vladimír Putin
Ruský prezident se v březnu pokusí přidat k osmnácti rokům, po které de facto řídí Rusko, dalších šest. Do prezidentského klání nepůjde za stranu Jednotné Rusko, ale jako nezávislý. Putin patrně doufá, že jakožto „nadstranický“ adept získá více hlasů. Listopadový průzkum střediska Levada totiž ukázal, že zatímco prezidentova popularita dosahuje 81 procent, v případě vlády Jednotného Ruska je zhruba poloviční.
Je jasné, že by se Putin také rád vyhnul demonstracím, které provázely jeho návrat do prezidentského úřadu v roce 2012. Během uplynulého funkčního období si proto pečlivě budoval image vůdce, který vrací Rusku jeho slávu a chrání ho před domnělými nepřáteli. Domácí respekt si vydobyl anexí Krymu a nepoškodily ho ani mezinárodní sankce, které se bolestně dotkly životní úrovně Rusů.
Snaha Kremlu přimknout k Rusku i východní Ukrajinu už ale tak úspěšně nedopadla. Prezident se proto přeorientoval na roli přemožitele Islámského státu v Sýrii, čímž otupil i ostří mezinárodní kritiky. „Existoval zřejmý pokus izolovat Vladimira Putina, pokus o úplnou izolaci ruského vedení. Poté, co zahájilo kampaň v Sýrii, se to stalo nemožné,“ řekl al-Džazíře Kremlu nakloněný analytik Sergej Markov. Putina nemůže v hlasování nikdo ohrozit, známý kritik ruských poměrů Alexej Navalnyj mu však mohl znovuzvolení znepříjemnit. Volební komise ho ale dle očekávání odmítla registrovat, a tak opozičník vyzývá k bojkotu hlasování.
Někdejší italský premiér by se letos mohl dočkat částečného comebacku. V březnových volbách by sice podle průzkumů mělo zvítězit populistické Hnutí pěti hvězd, nejvíce křesel však může získat právě Berlusconiho aliance. Magnát ale kvůli daňovým únikům nemůže zastávat volené funkce.
|
Kim Čong-un
Celý svět si klade otázku, zda šéf komunistické diktatury bude i letos strašit nejen své sousedy raketovými a jadernými zkouškami nebo ustoupí hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ještě včera stihl varovat, že na svém stole již disponuje „jaderným tlačítkem“.
Venezuelský prezident se v letošních volbách pravděpodobně pokusí získat další čas na prosazování socialistického programu, který ropnou velmoc táhne ke dnu. Aby měl situaci snazší, vyloučil z boje opozici. Ekonomiku se zatím snaží nakopnout vlastní kryptoměnou a zabavováním majetku. |
Carles Puigdemont
Navzdory hrozícímu vězení bude i v letošním roce pokračovat v boji za odtržení Katalánska od španělského království. Prozatím ze svého belgického „exilu“ žádá, aby mu Madrid na základě výsledku prosincových voleb umožnil návrat k moci v regionu.
