Aktualizováno: Ukončí Trump válku na Ukrajině? Začíná tlačit na Putina i Zelenského, jednat se bude i v Mnichově
Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa v posledních desítkách hodin činí zásadní kroky, které mají vést k ukončení Ruskem vyvolané války na Ukrajině. Staronový šéf Bílého domu telefonoval s prezidenty obou zemí, řeč byla například o stanovování nových hranic poválečné Ukrajiny, o vzácných nerostech napadené země i o následujících jednáních. Je možné, že se některá setkání uskuteční na území Ruska, USA, ale také Saúdské Arábie a Německa. Podle Trumpa i podle šéfa NATO Marka Rutteho bude nutné, aby členové aliance navýšili výdaje na obranu ze současných dvou procent.
Trump telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ve středu vpodvečer středoevropského času. Státníci se dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války a že se vzájemně navštíví ve svých zemích, napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Později prohlásil, že by se s Putinem mohl osobně setkat v Saúdské Arábii. Šéf Bílého domu o svém dialogu s Putinem ihned informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Kreml uvedl, že Putin s Trumpem vedli hodinu a půl dlouhý telefonický hovor. Lídři se dohodli na osobním setkání a Putin pozval Trumpa do Moskvy, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se oba muži také shodli na tom, že „nastal čas, aby naše země spolupracovaly“. Jedná se o první potvrzený přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině.
Trump uvedl, že se s Putinem shodli na tom, že chtějí zastavit umírání „milionů lidí“ ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. „Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání,“ napsal Trump.
Americký prezident uvedl, že s Putinem hovořil také o situaci na Blízkém východě, energetice, umělé inteligenci a o síle dolaru. Trump v minulosti často mluvil o Putinovi s obdivem a invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 označil za „geniální“. V prvním týdnu svého druhého funkčního období se však americká hlava státu o Putinovi vyjadřovala kritičtěji. Trump například řekl, že ruský prezident neměl Ukrajinu napadnout.
Nedlouho po telefonátu s Putinem volal Trump Volodymyru Zelenskému, hovor trval přibližně hodinu. „Definujeme naše společné kroky s Amerikou, abychom zastavili ruskou agresi a zajistili spolehlivý a trvalý mír. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat,“ uvedl prezident Ukrajiny. Zelenský později během čtvrtka zdůraznil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
Po středečním telefonátu ale podle agentury AP převládá mezi ruskými představiteli a v ruských médiích vítězoslavný tón, protože Trump zavrhl americkou politiku uplynulých tří let a ohlásil brzkou schůzku s Putinem, aby vyjednali mírovou dohodu o Ukrajině. Trumpova změna přístupu budí dojem, že pokládá Putina za jediného hráče, kterému záleží na ukončení bojů, a také že při mírových jednáních odsune prezidenta Zelenského i evropské vlády stranou, dodala AP.
Mírové jednání v Mnichově
Další posun by mělo přinést osobní jednání v Mnichově už tento pátek. „Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní,“ sdělil Trump s odkazem na mnichovskou bezpečnostní konferenci.
Telefonáty se odehrály v době, kdy Trump dal svým poradcům jasně najevo, že prioritou jeho administrativy je zajistit konec ruské invaze na Ukrajinu, píše list The New York Times. Podle Trumpa budou součástí vyjednávacího týmu USA také ředitel CIA John Ratcliffe, Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff.
Z dosavadních vyjádření Trumpa a některých členů jeho administrativy se zdá jako nepravděpodobné, že by Ukrajina měla šanci vstoupit do NATO v dohledné době. Trump například prohlásil, že nepovažuje členství Ukrajiny v NATO za praktické.
Podle stanice BBC americký prezident zmínil, že si je vědom dřívějšího podobného výroku amerického ministra obrany Peta Hegsetha, který řekl, že si východoevropskou zemi neumí představit v Severoatlantické alianci, chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek na jejím území jako bezpečnostní záruku. Hegseth také řekl, že nepovažuje návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 za reálný. I v tomto ohledu se Trump podle Reuters vyjádřil podobně.
„Stejně jako vy chceme suverénní a prosperující Ukrajinu. Ale musíme začít tím, že si uvědomíme, že návrat k ukrajinským hranicím před rokem 2014 je nerealistický záměr. Snaha o tento iluzorní cíl jen prodlouží válku a způsobí další utrpení,“ řekl podle Reuters Hegseth.
Jednou z právě vznikajících dohod, které jsou součástí ukončení války a zajištění budoucího příměří, je rodící se dohoda mezi USA a Ukrajinou ohledně nerostného bohatství napadené země. Návrh dohody předal americký ministr financí Scott Bessent v Kyjevě Zelenskému. Dohoda by dle Bessenta měla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“ Ukrajiny.
Výdaje států NATO na obranu
Zelenskyj po setkání vyjádřil naději, že se dohodu podaří uzavřít už na mnichovské bezpečnostní konferenci koncem tohoto týdne. Svou návštěvu v Kyjevě označil za důkaz, že Trumpova vláda je odhodlána válku rychle ukončit, a za signál, že Spojené státy stojí na straně Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi.
Součástí mírových jednání nejen v Mnichově chtějí být také zástupci Evropské unie. Ministři zahraničí Španělska, Francie a Německa uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez účasti Kyjeva a Evropy. Reagovali tím na telefonát mezi Trumpem a Putinem.
„Bez účasti Evropanů nebude na Ukrajině spravedlivý a trvalý mír,“ řekl šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot. Jeho německá kolegyně Annalena Baerbocková zopakovala, že bez Ukrajiny nelze o Ukrajině rozhodnout, a zdůraznila, že Evropa musí v této záležitosti zůstat jednotná.
Že je zcela klíčové, aby se zástupci Ukrajiny účastnili mírových jednání, zdůraznil také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Všichni chceme mír na Ukrajině a chceme, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, než rozhovory začnou,“ prohlásil Rutte. „Je ale zásadní, aby mír, který vzejde z rozhovorů, byl trvalý, to znamená, aby už Putin nemohl zabrat další území,“ uvedl šéf NATO. Dodal, že stejně se během středečního jednání vyjádřil i americký ministr obrany.
„Chceme zajistit, aby bylo NATO silné a robustní, aby odvrátilo jakoukoli budoucí agresi,“ prohlásil Hegseth v sídle aliance. Zdůraznil ale také, že je nutné navýšit výdaje na obranu i výrobu v obranném průmyslu a že je odpovědností Evropy zastavit ruskou „válečnou mašinerii“.
Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP. „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent,“ prohlásil americký ministr.
V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta. Bloomberg Economics spočítal, že ochrana Ukrajiny a rozvoj vlastních vojenských kapacit budou stát klíčové státy Evropy dalších 3,1 bilionu dolarů během příštích deseti let.
