Ukrajina opět hledá spasitele | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Ukrajina opět hledá spasitele

Karolína Flaszová

Pět let od okamžiků, kdy nabrala západní kurz za cenu ztráty Krymu a územní celistvosti, se Ukrajina chystá na prezidentské volby. Očekávání jsou přitom vysoká; čtyři z pěti Ukrajinců jsou podle průzkumu společnosti Seetarget přesvědčeni o tom, že země se nyní ubírá špatným směrem. „Převládá únava z nesplněných nadějí,“ podotkla pro Reuters socioložka Iryna Bekeškinová.

Ve volbách kandidují více než čtyři desítky adeptů. Dle aktuálních průzkumů budou obyvatelé Ukrajiny posledního března vybírat především mezi nynější hlavou státu Petrem Porošenkem, politickou stálicí Julijí Tymošenkovou a komikem Volodymyrem Zelenským. Posledně jmenovaný je v současnosti favoritem klání. Mnohé voliče zřejmě láká jeho politická neposkvrněnost umocněná léty tepání do představitelů země v jím vedené satirické televizní show. Zároveň však hrozí riziko, že místo vytouženého vymítače korupce dostanou v nejistých časech nezkušeného lídra, který navíc není tak úplně prost podezření z napojení na svět oligarchů.

Komentátoři i odborníci upozorňují přinejmenším na jeho určitou naivitu jak v otázkách zahraniční politiky, tak ekonomiky. „Měli bychom žít v jiné zemi – na Ukrajině, ale bez korupce a úplatkářů a dalších problémů. Ve svobodné a demokratické zemi, v jednotné zemi, která zahrnuje Donbas a Krym,“ řekl nedávno ke svým prezidentským vizím Zelenskyj. Zdá se, že za prioritu považuje boj s korupcí, což podle něj přivede do země investice a ve výsledku zvýší i obranyschopnost země.

Komentář Grigorije Mesežnikova: Bude mít Slovensko prezidentku?

Lidé jsou však přesvědčeni o tom, že ukrajinské problémy by se měly řešit v opačném pořadí. Podle šetření společnosti Seetarget je pro čtvrtinu občanů nejdůležitějším vládním úkolem zajistit mír na východě země. Druhým v pořadí je se sedmnácti procenty tvorba pracovních míst. Vymýcení korupce považuje za nejvyšší prioritu desetina obyvatel.

O tom, jak jsou lidé konfliktem v Donbasu unavení, svědčí další bod průzkumu. Pro téměř šedesát procent tázaných je hlavním cílem zastavení bojů, a to i za cenu ztráty separatistických území. Čtvrtina respondentů se naopak domnívá, že má Kyjev bojovat, dokud nezíská všechna teritoria zpět pod kontrolu. Volání po míru je zvlášť silné na východě a jihu země, tedy v oblastech, které jsou známé větší náklonností k Rusku než západ Ukrajiny.

A právě odtud se budou patrně rekrutovat Zelenského voliči. Dá se předpokládat, že mnozí z nich vnímají pozitivně jeho výroky o ochotě jednat s Ruskem. Komik se chce obrátit přímo na Moskvu, jelikož separatistické lídry považuje za její loutky. Nevylučuje přitom, že by o výsledcích jednání uspořádal referendum. Ostatně přímá demokracie je dalším z jeho velkých témat.

Autor: E15
 

Ať už v klání nakonec uspěje kdokoli, nevyhne se ožehavému problému hospodářských reforem. „Je fér říct, že co se týče makroekonomické stability, je Ukrajina v mnohem silnější pozici, než byla v roce 2014,“ konstatoval pro Kyiv Post britský ekonom Timothy Ash, který se zaměřuje na region. Podle něj ale řadu reforem provedla ještě vláda Arsenije Jaceňuka, poté ztratily tempo.

Světová banka přitom na podzim uvedla, že další hospodářský růst země bude záviset na rychlosti zavádění změn a hladké spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, který na sklonku uplynulého roku schválil zemi novou pomoc v hodnotě 3,9 miliardy dolarů. Pokud budou podmínky splněny, může podle ní ukrajinská ekonomika letos díky důvěře investorů vzrůst o 3,5 procenta, v opačném případě o méně než dvě. MMF doporučuje přilákat investory zejména na privatizaci a kvalitní zákon o prodeji půdy. Jeho schválení vázne, přestože stávající prezident přikládá rozvoji zemědělství ve svém programu velkou důležitost.

Hamáček: Bez bankovní daně nebudou peníze na vládní program

Věřitel bude patrně žádat i další silně nepopulární reformy, které mají výrazný dopad na životní náklady obyvatel, zejména zvyšování cen plynu. Ukrajinci podle průzkumu Seetarget považují zvyšování tarifů za komunální služby za nejvážnější hospodářský problém, na druhém místě je inflace. Tymošenková jim slibuje, že s MMF dokáže vyjednat lepší podmínky a nižší ceny plynu.

Pozitivní je, že přes růst životních nákladů pomalu klesá počet Ukrajinců, kteří nemají ani dost peněz na jídlo. Loni to byla podle šetření Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie desetina, v letech 2015–2016 jich takto strádalo sedmnáct procent. Pro srovnání – nejhůře na tom bylo obyvatelstvo na konci devadesátých let, kdy částečné hladovění hlásila polovina populace.

Bosně hrozí rozštěpení, Dodik varuje před odtržením Republiky srbské kvůli názvu

Paradoxní je, že ve druhých prezidentských volbách od euromajdanu jsou v programech řady kandidátů jen skrovné zmínky o eurointegraci či vstupu do NATO. Zatímco Porošenko slibuje přihlášku země do EU v roce 2024 a hovoří i o přípravě na vstup do Severoatlantické aliance, Zelenskyj a Tymošenková jsou ohledně dosažitelnosti těchto cílů skeptičtí.

Je navíc pravděpodobné, že rezervovaným přístupem k EU a NATO chtějí oslovit voliče na východě a jihu země. Vstup do evropského společenství sice podporuje 58 procent lidí, ve zmíněných regionech je to však pouze kolem čtyřiceti. Ještě méně lidí v těchto částech země stojí o začlenění do Severoatlantické aliance. Pro není ani čtvrtina, zatímco na západě Ukrajiny by si to přály dvě třetiny obyvatelstva.

Hlavní favorité

VOLODYMYR ZELENSKYJ (41)

Syn židovských vzdělanců z Krivého Rihu vystudoval práva, ale nikdy se jim nevěnoval. Místo toho založil komediální studio Kvartal 95, které si brzy vydobylo místo na televizních obrazovkách díky zdařilé politické satiře. Vystupoval, psal scénáře a celému projektu šéfoval. Kromě toho hrál v romantických filmech. V roce 2015 ztvárnil hlavní roli v televizním seriálu Sluha lidu o obyčejném učiteli historie, jenž se překvapivě stane prezidentem. Média od oznámení jeho kandidatury tento moment ráda zdůrazňují. Zelenskyj přitom není žádný „muž z lidu“ bez vlivu a vazeb na ukrajinský byznys. Jeho Kvartal kotví na televizním kanále 1+1 spojovaném s oligarchou Ihorem Kolomojským. Miliardář je rivalem prezidenta Petra Porošenka, žije v zahraničí a Kyjev se ho snaží stíhat za vyvedení peněz z banky PrivatBank těsně před jejím znárodněním. Zelenskyj tak bývá označován za jeho politický nástroj, i když se od Kolomojského snaží distancovat. Komika také může poškodit nedávné odhalení, že má v Rusku filmové společnosti.

Komentář Martina Čabana: Velká komise, malé naděje

PETRO POROŠENKO (53)

Narodil se nedaleko Oděsy, dětství prožil v Podněstří, poté vystudoval mezinárodní hospodářské vztahy v Kyjevě. V devadesátých letech rozjel byznys s kakaovými boby, posléze skoupil několik cukrovinkových firem a položil tak základy svému impériu Roshen, největšímu výrobci sladkostí v zemi. „Čokoládový král“ podnikal i v jiných oblastech. Do politiky se zapojil na přelomu tisíciletí, krátce byl ministrem zahraničí ve vládě Julije Tymošenkové, za éry Viktora Janukovyče šéfoval rezortu obchodu a hospodářského rozvoje. Popularitu získal podporou euromajdanu a posléze zvítězil v prezidentských volbách hned v prvním kole. Podnikatel slíbil, že v případě vítězství prodá Roshen. Nakonec ho se zpožděním převedl do švýcarského svěřenského fondu, transakci ale provázela podezření ohledně daňových úniků. Přestože měla jeho čokoládová továrna v Rusku problémy s úřady a nakonec byla zavřena, čas od času se vynoří spekulace, že si Porošenko dokázal část byznysu v sousední zemi zachovat.

JULIJA TYMOŠENKOVÁ (58)

Zkušená politička pochází z Dnipra (do roku 2016 Dnipropetrovsk), kde vystudovala ekonomii. Po vyhlášení ukrajinské nezávislosti se vrhla na podnikání v energetice, zejména na dovoz plynu z Ruska, pročež získala přezdívku „plynová princezna“. V devadesátých letech se zároveň vydala i na politickou dráhu, na přelomu tisíciletí byla vicepremiérkou pro energetiku, v roce 2004 se stala jednou z tváří oranžové revoluce a v letech 2005 a 2007–2010 působila jako premiérka. Je však zřejmé, že její hlavní ambicí je prezidentské křeslo. Kandidovala už v letech 2010 a 2014, v obou případech skončila druhá. Tymošenková byla dvakrát stíhána. Poprvé v souvislosti se svým podnikáním, soud ji však osvobodil. Podruhé byla v době úřadování prezidenta Viktora Janukovyče uvězněna na sedm let za to, že jakožto šéfka vlády uzavřela údajně nevýhodnou smlouvu s Ruskem o dodávkách plynu. Na svobodu se dostala díky revoluci v roce 2014. Nyní podává ústavní žalobu na svého rivala Porošenka kvůli údajnému předraženému nákupu armádního zboží.

Stát se prezidentem a postřílet poslance. Favorit ukrajinských voleb Zelenskyj hrál hlavu státu v seriálu. Více zde >>>

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!