„Neutrální status Ukrajiny, který byl zakotven v zákoně o principech vnitřní a zahraniční politiky, se ukázal jako neúčinný, pokud jde o ochranu před vnější agresí a nátlakem,“ uvádí návrh prezidenta Petra Porošenka, pro který hlasovalo 303 ze 450 poslanců.
Porošenko nedávno připustil, že ukrajinské armádě bude trvat nejméně šest let, než se přiblíží standardům Severoatlantické aliance. O členství země ve vojenském bloku pak musí rozhodnout Ukrajinci v referendu.
Porošenko: Odmítání NATO byla největší chyba
Návrhy na zrušení neutrality byly dnes v kyjevském parlamentu předloženy čtyři, poslanci nakonec odhlasovali návrh prezidentský. Rozdíly v předložených návrzích byly podle ukrajinských novinářů jen symbolické.
Porošenko hovořil o novém bezpečnostním směřování země už na sobotní schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany. Dosavadní odmítání příklonu země k NATO označil za největší chybu bývalého ukrajinského vedení. Neutralitu do ukrajinských zákonů prosadil v červenci 2010 tehdejší prezident Viktor Janukovyč.
Moskva rozhodnutí odmítá
Moskva sbližování Ukrajiny a NATO rezolutně odmítá. Tím, že se Kyjev vzdal neutrality, „ještě více zatíží“ vztahy obou zemí, reagoval na zprávu podle agentury Interfax ruský vyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Andrej Kelin. „Je to vůči nám nepřátelský krok,“ dodal diplomat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil zrušení ukrajinské neutrality za nový krok ke zvýšení napětí ve vztazích s Moskvou. „Je to kontraproduktivní, jen to zesiluje konfrontaci,“ řekl novinářům v Moskvě. „Vytváří se iluze, že přijetím podobných zákonů lze vyřešit hlubokou vnitropolitickou krizi na Ukrajině,“ řekl ministr. Daleko rozumnější by podle něj byl dialog Kyjeva s povstalci.
NATO není jednotné
V samotné alianci na členství Ukrajiny nepanuje jednotný názor. Šéf NATO Jens Stoltenberg koncem listopadu prohlásil, že Ukrajina se může stát členským státem, pokud naplní potřebné předpoklady. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier naproti tomu zhruba ve stejné době řekl, že Kyjev by s členstvím v alianci neměl počítat. „Připouštím partnerské vztahy, nikoli členství,“ řekl Steinmeier.
Proti přijetí Ukrajiny do NATO se během nedávné návštěvy Kazachstánu vyslovil i český prezident Miloš Zeman. Země by měla být neutrální a mělo by dojít k její takzvané finlandizaci,“ řekl. Na prohlášení hlavy státu reagoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, podle nějž by Zeman neměl Ukrajině radit, jak se má rozhodnout o své budoucnosti.
| NATO se naposledy rozšířila v roce 2009 o Chorvatsko a Albánii |
|---|
| - Severoatlantická aliance (NATO), jejímž hlavním cílem je zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí, vznikla na základě Severoatlantické smlouvy (jejíchž 14 článků platí dodnes). Dokument podepsali 4. dubna 1949 ve Washingtonu ministři zahraničí 12 zemí (USA, Kanady, Belgie, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska a Británie). |
| - V současnosti je členem 28 zemí. V roce 1952 se připojilo Řecko a Turecko (jediná muslimská země v alianci), v roce 1955 Německo a v roce 1982 Španělsko. |
| - V roce 1999 do NATO vstoupily jako první postkomunistické země ČR, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy. V roce 2004 se členy NATO staly Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko a v roce 2009 Chorvatsko a Albánie. |
| - O členství v NATO usiluje řada dalších zemí, jako je Makedonie, jejíž vstup do aliance komplikuje spor s Řeckem o název Makedonie, Černá Hora nebo Bosna a Hercegovina. Všechny tyto země jsou zařazeny do Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plného začlenění do NATO. |
| - Blízko k vstupu měly i Ukrajina a Gruzie. Pod vlivem některých západoevropských zemí, obávajících se zhoršení vztahů s Ruskem, ale NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti tyto země do MAP nezařadilo. Aliance ale prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát. Na zářijovém summitu aliance oznámila, že výrazně posiluje spolupráci s Gruzií, cílem je její příprava na případné členství, a že nejpozději na konci příštího roku posoudí, zda na základě dosažených změn nabídne členství Černé Hoře. |
| - V červenci 2010 Ukrajina pod vedením letos svrženého proruského prezidenta Viktora Janukovyče přestala oficiálně usilovat o vstup do NATO, dnes ale ukrajinský parlament schválil zrušení neutrality a rozhodl, že země bude o členství v NATO opět usilovat. Podle Kyjeva neúčast v blocích neodvrátila ruskou agresi a není odůvodněná. Proti směřování Ukrajiny do aliančních struktur se staví některé státy NATO v čele s Německem. Proti je také například český prezident Miloš Zeman. |
| - Proti rozšiřování aliance se dlouhodobě staví Rusko, které kriticky vnímalo hlavně rozšíření aliance v roce 2004, kdy se členem NATO staly také například tři bývalé země Sovětského svazu, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Současná ruská vojenská doktrína dokonce považuje rozšiřování NATO za jednu z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina dostala Moskva po pádu železné opony slib, že se NATO nebude dále rozšiřovat, který nebyl dodržen. |
