Banka prozatím očekává, že HDP regionu zahrnujícího Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán letos vzroste o 6,5 procenta. Tedy stejně jako v uplynulém roce.
Vše se ovšem může změnit, pokud se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyostří natolik, že na Moskvu dopadnou tvrdší postihy EU a USA. „Ekonomické sankce mohou ovlivnit ruský růst, a snížit tedy ruskou poptávku po vývozu ze středoasijských zemí,“ řekl Reuters Ťü-čung Čuang z ADB. Do Ruska jde přitom 24 procent uzbeckého či pětina arménského exportu.
Do Ruska jde téměř čtvrtina uzbeckého či pětina arménského exportu.
Nemenší obavy panují z poklesu ruského hospodářství kvůli možnému snížení počtu pracovních příležitostí pro dělníky ze Střední Asie. Příspěvky, které lidé ze zahraničí posílají domů, výrazně pomáhají místním ekonomikám. Na HDP Tádžikistánu se podílejí ze čtyřiceti procent, v případě Kyrgyzstánu jde o 29 procent.
Banka uvádí, že některým zemím by v případě vyhrocení konfliktu pomohly stoupající ceny surovin, dalším by však ještě uškodily. Navíc není jasné, zda by těžařské státy dokázaly suroviny prodat.
Povede cesta přes Čínu?
Po Rusku druhý největší producent ropy v regionu, Kazachstán, si je vědom aktuálních rizik a poohlíží se po alternativních cestách pro export. Uvalení tužších sankcí Západu na Rusko by ho totiž odřízlo od důležité tranzitní trasy.
Nejpravděpodobnější možností je zvýšení dovozu do Číny. „Teoreticky mohou prodat ropu do Íránu, který ji může zpeněžit dál,“ míní Andrej Polisčuk z Raiffeisenbank v Moskvě. Kazachstán proto pozorně hledí na oteplování vztahů mezi Teheránem a Západem. Podle expertů by byla možná i přeprava přes Kavkaz do Turecka.
Astana chce také snížit svou závislost na energetickém sektoru, který tvoří čtvrtinu jeho ekonomiky a 80 procent exportu. Prezident Nursultan Nazarbajev hodlá v příštích letech investovat miliardy dolarů na podporu průmyslu, bankovního sektoru a středního a drobného podnikání.
