„Je to důkaz, že baterie Buk opravdu jsou ve výzbroji separatistů,“ řekl Selezňov. Ukrajinský aparát podle něj na východě Ukrajiny plnil výzvědné úkoly a mapoval postavení prostředků protivzdušné obrany povstalců.
„Svůj úkol splnil. Dozvěděli jsme se mnohé o postavení teroristů a jejich zbrojních systémů. Při návratu byl ale zasažen raketou, odpálenou z baterie Buk,“ uvedl mluvčí a dodal, že právě z takové zbraně byl sestřelen malajsijský Boeing 777.
Podle vojenských expertů má protiletadlové baterie Buk ve výzbroji ruská i ukrajinská armáda. Kyjev tvrdí, že v době útoku na malajsijský letoun v kritické oblasti tyto zbraně neměl. Odpovědnost za sestřelení malajsijského letounu odmítá i Moskva.
Podle amerických zpravodajských služeb je pravděpodobné, že zbraň se dostala do rukou vzbouřenců, kteří letoun sestřelili omylem.
Protiletadlový systém Buk dokáže sestřelit cíle přes 20 km vysoko |
---|
Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk (Severoatlantická aliance používá označení SA-11 Gadfly, neboli Ovád) zařadila sovětská armáda do výzbroje v roce 1979, později prošel dalším vývojem a vylepšením. Navázal na starší komplet 2K12 Kub, přezdívaný kvůli typickému vypouštěcímu zařízení s trojicí raket a své účinnosti „tři prsty smrti“. |
Celý protiletadlový systém se skládá z několika pásových vozidel - velitelského vozu, vozidla vybaveného radiolokátorem a dvou druhů mobilních odpalovacích zařízení (jedno má vedle čtveřice raket i radar, druhé nikoli). Pásové mobilní odpalovací zařízení vybavené radarem přitom dokáže fungovat i nezávisle. |
Každý odpalovací komplet je vybaven čtveřicí raket s poloaktivním radarovým řízením, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů (70 kg má bojová hlavice). Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a jejich dolet a dostup se liší podle verze. Nejmodernější střely dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko. |
Systém Buk je dnes ve výzbroji řady států v postsovětském prostoru, nejmodernějšími verzemi disponuje ruská armáda, pro kterou se stále vyvíjí. Disponují jím ale také ukrajinské ozbrojené síly. |
Z dalších uživatelů je možné jmenovat Sýrii, Venezuelu nebo Finsko, kam se systém dostal v rámci deblokace ruského dluhu. Koncem 80. let plánovala jeho pořízení i československá armáda, po politických změnách z toho ale sešlo. |