Na transatlantickou plavbu měla letos ve středu 16. září vyplout vědecká autonomní loď Mayflower s cílem důkladně prozkoumat Atlantský oceán bez jediného člověka na palubě. Mělo se tak stát na počest 400. výročí vyplutí stejnojmenné anglické plachetnice. Start ale kvůli koronaviru musel být odložen až na duben příštího roku.
Autonomní patnáctimetrový trimaran Mayflower bude shromažďovat vědecké údaje o oceánu. V čele projektu Mayflower Autonomous Research Ship stojí organizace pro mořský výzkum ProMare, jeho hlavním technologickým partnerem se stala společnost IBM.
Loď se solárním pohonem prodělává zkoušky u pobřeží jižní Anglie. Oficiálně bude představena 16. září, kdy uplyne 400 let od vyplutí plachetnice, která vyrazila k plavbě přes Atlantik z Anglie v roce 1620. Autonomní loď se před svou dubnovou výpravou ještě vydá na několik menších plaveb.
Během přeplavby Atlantského oceánu bude kopírovat někdejší trasu plachetnice Mayflower z anglického Plymouthu do Provincetownu ležícího na mysu Cape Cod v americkém státě Massachusetts.
Andy Stanford-Clark, technologický ředitel společnosti IBM ve Velké Británii a Irsku, který vede vědecké oddělení projektu, řekl televizní stanici CNBC, že se loď spoléhá na palubního kapitána AI, tedy umělou inteligenci, jež využívá počítačové vidění, automatizační software a technologii Watson – platformu AI od společnosti IBM.
Podívejte se na vizuální představení autonomní lodě Mayflower, která se vydá na transatlantickou plavbu v dubnu příštího roku:
Provozovatelé Mayflower pouze zadají konečnou destinaci, kam má plavidlo dorazit. Palubní systémy lodi pak samy sestaví optimální trasu s ohledem na počasí, oceánské proudy, námořní předpisy a jiná závazná pravidla.
Paluba bez námořníků přitom skýtá značné prostorové výhody. Vnitřek lodi nemusejí zaplňovat „zbytečnosti“ typu obytných prostor, koupelny, kuchyně či postele. Všechen prostor je tak k dispozici pro vědecká zařízení.
Jedním z experimentů Mayflower má být analýza mořské vody odebírané postupně do stovky lahví. Provozovatelé také chtějí snímat a analyzovat „velrybí písně“, akustické projevy kytovců, a přesně zjišťovat tvar Země.
„Použijeme velmi přesné GPS k měření hladiny oceánu. Poté odečteme vlivy přílivu, odlivu, počasí i větru a použijeme je k vypracování jednotného modelu,“ říká Stanford-Clark.
Je pravděpodobné, že se výprava nevyhne nečekaným problémům, ale Brett Phaneuf, ředitel projektu Mayflower, věří, že projekt je dostatečně robustní, aby se s možnými potížemi vypořádal.
Trh s autonomní námořní přepravou v průmyslovém odvětví by podle společnosti Allied Market Research měl do roku 2030 dosahovat objemu 135 miliard dolarů. Společnost IBM se nyní rozhoduje o tom, kde a jak uplatní svou technologii, která může autonomní námořní dopravě velmi pomoci.
Legendární Mayflower Původní anglická plachetnice Mayflower proslula v roce 1620 přeplutím Atlantiku z anglického přístavu Plymouth na mys Cape Cod v americkém Massachusetts. Na své palubě vezla z Evropy poutníky, kteří tam založili první stálou kolonii. Mayflower sloužila také jako obchodní loď, přepravovala víno z francouzského přístavu Bordeaux do Londýna. K dispozici sice není podrobný popis původního plavidla, ale mořští archeologové odhadují délku lodi na 27 metrů a výtlak na 180 tun. Výrazně tak přesahuje parametry své autonomní následovnice bez posádky. |
