Švédsko a Spojené státy podepsaly v úterý obrannou dohodu, která umožní USA přístup na všechny vojenské základny v této skandinávské zemi. Podle Švédského ministra obrany Paala Jonsona tento krok posílí bezpečnost v regionu. Dohoda byla podepsána v době, kdy Švédsko čeká na souhlas Turecka a Maďarska s jeho žádostí o vstup do Severoatlantické aliance.
Dohoda „vytvoří lepší podmínky pro americkou podporu Švédska pro případ války či krize“, prohlásil Jonson, který dokument podepsal společně s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem v Pentagonu.
Podle Jonsona podpis dohody neznamená, že americká armáda bude všechny základny skutečně využívat. Umožní ale například americké armádě skladovat vojenský materiál na místech, kde je to pro ni z vojenského hlediska nejdůležitější.
USA tak získají přístup například i na základnu na strategicky významném ostrově Gotland v Baltském moři, který se nachází zhruba 300 kilometrů od ruské enklávy Kaliningrad.
V roce 2021 podepsaly Spojené státy obdobnou obrannou dohodu se západním sousedem Švédska Norskem a v současné době jednají o takových dohodách i s Finskem a Dánskem. Norsko, Finsko i Dánsko jsou členy NATO.
Švédsko požádalo o vstup do NATO s další dlouho neutrální severskou zemí Finskem po napadení Ukrajiny ruskou armádou loni v únoru. Finské členství turecký parlament schválil letos koncem března, a Finsko se tak začátkem dubna stalo 31. členem Severoatlantické aliance.
Nové členy aliance musí schválit všichni její členové. Připojení Švédska k NATO blokuje Maďarsko a Turecko. To tvrdí, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím a skupinám, které Turecko považuje za teroristické, tedy například proti Straně kurdských pracujících (PKK). K odkladu ratifikace přispěly i demonstrace, během nichž se ve Švédsku pálil korán.
