Nejpozději začátkem srpna dojde federální vládě hotovost a bude muset převážně republikánský Kongres požádat o navýšení dluhového stropu. Na dosažení dohody tak vyjednávacím týmům zbývají tři týdny. Zadlužení už teď dosahuje rekordních 14,3 bilionu dolarů. Pokud se stranám nepodaří dohodnout se na řešení, může to vést k nastartování další recese, varoval Obama.
Republikáni vládním demokratům nalezení kompromisu příliš neulehčují. Zvednutí dluhového stropu podmiňují rozsáhlými škrty v rozpočtu fakticky převyšujícími částku, o kterou by se dluh navýšil. Rozhodně přitom odmítají jakoukoliv formu zvyšování daní. Vyšší daňová zátěž podle nich brání vzniku pracovních míst, což si Spojené státy v období devítiprocentní nezaměstnanosti nemohou dovolit.
„Nevidím cestu ven, pokud neustoupí. Nepodepíšu třiceti-, šedesáti- ani devadesátidenní rošíření,“ uvedl Obama, který dává najevo, že chce najít dlouhodobě řešení dluhové krize.
Zvyšování zadlužení přitom dosud bylo spíše technickou záležitostí. Za posledních 39 let k němu došlo čtyřiasedmdesátkrát. Předmětem politického boje se stalo až nyní, s prudce rostoucím zadlužením posledních let. K jeho růstu přispívají obří rozpočtové schodky Obamovy vlády, způsobené dopadem recese a přijetím nákladných vládních programů. Za dobu Obamova pobytu v Oválné pracovně dluh vyrostl o čtyři biliony dolarů. Rostoucí zadlužení ovšem nastartovalo ještě za Obamova předchůdce George Bushe, který rozpoutal dvě nákladné války na Blízkém východě. Republikáni, jimž slib fiskální odpovědnosti pomohl k úspěchu v loňských volbách, se nyní jakémukoliv zvyšování výdajů brání. Vyčerpání vládních peněz by ohrozilo chod federálních úřadů i schopnost USA splácet úroky zahraničním věřitelům. To by ve výsledku mohlo vést i k tomu, že by se vlády odvrátily od amerického dolaru jako rezervní měny.
