USA pošlou těžkou vojenskou techniku na východ Evropy

Konvoj vozů Stryker v Německu (archivní foto ze září 2014)

Konvoj vozů Stryker v Německu (archivní foto ze září 2014) Zdroj: CC BY 2.0: USAFE AFAFRICA via Flickr

Spojené státy rozmístí ve východoevropských zemích těžkou vojenskou techniku. Dřívější záměr potvrdil v Berlíně americký ministr obrany Ashton Carter. Americká média v uplynulých dnech spekulovala, že USA pošlou do Evropy tanky a bojová vozidla pro 5000 vojáků. Carterův plán podpořila i německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Carter podle serveru Focus Online potvrdil záměr na vyslání těžké techniky do východoevropských zemí Severoatlantické aliance dnes dopoledne na diskusním fóru Atlantik Brücke. Podle něj by tento krok měl sloužit „v první řadě k podpoře vojenských manévrů“.

Americká média o záměru USA rozmístit ve východní Evropě těžkou techniku informovala už před týdnem. Spojené státy údajně chtějí tímto krokem uklidnit tamní spojence, které znervóznil ruský zásah na Ukrajině. Polsko a Litva údajně již chystají vhodné lokality pro umístění výzbroje.

Americký ministr v Berlíně rovněž odsoudil nedávné rozhodnutí Ruska posílit arzenál jaderných raket. Moskva podle něj „řinčí jadernými zbraněmi“ ve směru k NATO a snaží se vrátit Evropu do časů studené války. “(Ruský prezident Vladimir) Putin však nemůže vrátit čas v Evropě zpátky,“ řekl Carter.

Rusko zařadí do výzbroje 40 nových raket

Putin minulý týden oznámil, že ruská armáda letos zařadí do výzbroje více než 40 nových mezikontinentálních střel schopných prý proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou.

„Nechceme žádnou studenou, a už vůbec ne horkou válku s Ruskem,“ řekl rovněž Carter. Podle něj se však musí NATO jako celek vyzbrojit, aby dokázalo čelit novým bezpečnostním výzvám. Americký ministr v této souvislosti vyzval Německo, aby převzalo výraznější roli v rámci aliance a zvýšilo výdaje na obranu.

V současnosti Berlín vydává na obranu 1,2 procenta hrubého domácího produktu, NATO si stanovilo za cíl, aby všechny členské země dávaly na tento účel nejméně dvě procenta HDP.