Číně vadí, že je v současnosti znevýhodněná ve sporech o dumpingu. Podle pravidel WTO se za něj považuje exportní cena nižší než běžná cena na domovském trhu vývozce. Na tu se ovšem v silně regulovaných ekonomikách nedá spolehnout a příslušná referenční hodnota se proto určuje podle cen v jiných zemích s volným trhem. Evropská unie už před dvěma lety na základě tohoto mechanismu uvalila cla na dovoz čínských solárních panelů.
Tento režim ovšem má podle Číňanů na základě přístupových smluv po patnácti letech od vstupu (prosinec 2016) skončit. S tím souhlasí i právníci Evropské komise. Experti Evropského parlamentu oproti tomu tvrdí, že příslušné dokumenty Číně automaticky neudělují kýžené postavení a mělo by se vycházet z toho, jestli se v asijské ekonomice opravdu uplatňují zásady volného trhu.
Vlastnosti volného trhu
Evropská unie sama má ve svém právu volný trh definuje. Komise už ve svých předchozích rozhodnutích o dumpingu došla k závěru, že čínské společnosti neplní mezinárodní účetní standardy a mnoho odvětví ekonomiky ovlivňují vládní pětileté plány. Zvýhodněné sektory pak získávají podporu od státu. Podle zprávy Evropského parlamentu navíc mnohá odvětví zatím zůstávají uzavřená pro zahraniční investice.
„Nikdo z aktérů mezinárodního práva nemůže citovat svoji domácí legislativu jako výmluvu a chovat se k čínským společnostem nečestně, nespravedlivě, nerozumně a diskriminačně,“ reagoval na evropskou diskuzi mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kchang.
Evropští komisaři k diskuzi nad otázkou poprvé zasedli tuto středu, tlačí je ovšem čas i kritika. Média evropskému exekutivnímu orgánu vyčítají, že nezačal jednat dříve. Obvykle by totiž mělo dojít ke konzultacím s laickou i odbornou veřejností, zhodnocení dopadů opatření a nakonec nalezení shody s Evropským parlamentem i vládami členských států zastoupenými v Radě EU. A to běžně trvá několik let.
Zástupcům evropského průmyslu zase vadí, že Evropská komise s věcí nenakládá transparentně a zatím nezpracovala vůbec žádné hodnocení potenciálních dopadů. Analýza washingtonského ekonomického think-tanku Economic Policy Institute před uvolněním omezení pro čínský export varuje. Dle jeho výpočtů může v Evropské unii ohrozit 1,7 až 3,5 milionu pracovních míst.
Střet národních zájmů
O zahraničněobchodních smlouvách Evropské unie vyjednává Evropská komise na základě mandátu vlád členských zemí zastoupených v Radě EU. Ty pak následnou dohodu musí potvrdit spolu s Evropským parlamentem.
Udělení statusu ekonomiky volného trhu podle informací serveru Italy24 podporují strojírenské podniky a země jako Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Irsko nebo Dánsko. Proti se naopak staví oceláři, výrobci solárních panelů a členské státy Itálie, Španělsko, Polsko, Británie a Francie. Blíže ke druhé skupině má mít podle zákulisních informací i Německo.
