„Řekové mají výhodu, protože jsou flexibilní,“ vysvětluje šéf poradenské společnosti Petrofin Research Ted Petropulos, jehož citoval server The Wall Street Journal. „Z každé krize, která námořní dopravu v minulosti zasáhla, vyšli řečtí rejdaři silnější,“ dodal.
Úspěch řeckého rejdařství podle analytiků ukazuje cestu, jakou se má vydat i zbytek země, pokud se chce vymanit z vleklé hospodářské krize. Omezit je podle nich nutné různé kvóty, povolení a další restrikce, které mají chránit řecký průmysl, zároveň mu ale škodí tím, že jej na světovém trhu činí nekonkurenceschopným.
Řečtí rejdaři za poslední roky nashromáždili vysoké objemy hotovosti, kterou využívají k modernizaci lodí a někteří i k nákupu nových. Díky tomu jsou schopni snížit náklady, což je jeden z důvodů, díky nimž si od začátku globální krize v roce 2008 udrželi podíl na trhu. Naproti tomu v Německu se řada rejdařů potýká s dluhy, protože těsně před krizí nakoupili nové lodě a kvůli propadu mezinárodního obchodu teď nemají na splátky.
Námořní magnáty nalákaly zpět daňové úlevy
Pro vládu v Aténách je ale námořní doprava dvousečnou zbraní. Námořním magnátům se v Řecku nikdy příliš nechtělo platit daně, a tak si často zakládali sídla v jiných zemích, často v Karibiku. Zpět do Řecka je tamní vláda začala znovu lákat začátkem 70. let minulého století, kdy jim slíbila štědré daňové úlevy výměnou za to, že budou vytvářet pracovní místa. Díky tomu začala prosperovat nejen námořní doprava, ale i další příbuzné obory včetně služeb.
Vláda se teď na rejdaře obrací znovu a v listopadu přijala nový zákon, podle něhož mají všechny námořní firmy s daňovým domicilem v Řecku během příštích čtyř let odvést do státní pokladny alespoň 140 milionů eur (zhruba 3,5 miliardy korun). To je podle analytiků snesitelné, protože pro většinu rejdařů to znamená kapku v moři, když se vezme v úvahu výše majetku, jakým disponují. Je ale otázkou, zda to státní pokladně vůbec pomůže.
Rejdaři využívají pružný podnikatelský model
Některé řecké námořní firmy používají podnikatelský model, který je velmi příznivý k akcionářům. Nejproduktivnější aktiva převádějí do takzvaných partnerství, která zakládají podle amerických zákonů a která pak vydávají i samostatné akcie, respektive podíly. Například Box Ships, Navios Maritime Partners, Diana Containerships nebo Capital Product Partners nyní vyplácejí dividendy od 14 do 20 procent ročně.
„S výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí jsem spokojena. Větší flotila nám umožnila zvýšit zisk před zdaněním o 20 procent a čistý zisk o 33 procent,“ uvedla ředitelka společnosti Navios Maritime Partners Angeliki Frangisová. Připouští ale, že situace v odvětví je pořád velmi těžká, neboť klesají sazby za přepravu nákladů. „Naším záměrem je zvyšovat dividendu bez ohledu na to, jak vypadá momentální situace na trhu,“ dodala.
