Ústup velmoci? USA v konfliktech nahradí silový přístup diplomacií
Spojené státy se podle Obamy hodlají zaměřit na větší podporu těch syrských opozičních skupin, které bojují jak proti současnému režimu prezidenta Bašára Asada, tak proti skupinám islamistických radikálů. „Budu společně s Kongresem pracovat na posílení podpory těm lidem v syrské opozici, kteří nabízejí nejlepší alternativu k teroristům a k brutálnímu diktátorovi,“ řekl šéf Bílého domu.
USA již od začátku konfliktu v roce 2011 poskytly syrské opozici téměř 300 milionů dolarů (šest miliard korun) na vybavení, dosud však stejně jako další západní země váhají s přímým poskytnutím zbraní. Washington chce více podporovat i syrské sousedy Turecko, Jordánsko, Libanon a Irák. Výběr těchto zemí zdůvodnil Obama tím, že přijímají syrské uprchlíky a podporují boj proti islamistickým teroristům operujícím na obou stranách syrské hranice.
Obama svůj projev přednesl den poté, co oznámil, že Washington ponechá v Afghánistánu po ukončení bojových misí ke konci tohoto roku i po roce 2014 9800 vojáků. Ti se ale budou věnovat už jen výcviku místních jednotek a budou podporovat jejich protiteroristické operace.
Stažení Američanů z konfliktů v Iráku či Afghánistánu do značné míry dosud určovalo Obamovu zahraniční politiku. Nyní chce formulovat její širší koncepci tak, aby zahrnovala i odpovědi na nové výzvy ze zemí, jako jsou kromě Sýrie například Írán či Ukrajina.
Zásah ve světě jen v případě ohrožení USA
Obama prohlásil, že Spojené státy nepoužijí ve světě jednostranně sílu, pokud nebudou zásadně ohroženy klíčové americké bezpečnostní zájmy. Pokud se nebude jednat o přímou hrozbu národní bezpečnosti, práh pro jednostranný vojenský zásah musí být vyšší než dosud, uvedl prezident.
Největší hrozbou podle něj pro USA i pro celý svět zůstává terorismus, na jehož vymýcení chtějí Američané pracovat spolu se spojenci. Obama oznámil již dříve avizované založení fondu, z něhož budou USA financovat výcvik a vybavení protiteroristického boje ve světě. Washington do něj chce zpočátku vložit až pět miliard dolarů (100 miliard korun).
Šéf Bílého domu řekl, že bez ohledu na snahu postupovat společně se spojenci nastanou chvíle, kdy na to Američané budou sami. Také proto budou podle něj USA pro přímé akce proti teroristické hrozbě nadále používat bezpilotní letadla „když to bude nutné pro naši ochranu“. Zopakoval však již loni vyhlášenou podmínku, že musí být „téměř jisté“, že při zásahu nebude ohrožen žádný civilista. Právě zásahy některých údajně nevinných lidí Obamovi vyčítají odpůrci akcí bezpilotních letounů.
Americký prezident se v projevu zmínil rovněž o vyjednávání šesti světových velmocí s Teheránem o íránském jaderném programu, které vedlo k dočasnému omezení protiíránských sankcí. Podle Obamy povede ke konečné dohodě ještě dlouhá cesta, na druhou stranu by případný diplomatický úspěch byl „efektivnější a trvalejší než to, čeho bychom dosáhli použitím síly“.
Právě existence materiálů použitelných k výrobě jaderné zbraně, které mohou padnout do rukou nevyzpytatelným skupinám ve světě, je podle Obamy jednou z příčin toho, proč se USA nemohou uchýlit do izolace a musí bdít nad světovým děním. Regionální konflikty zdánlivě daleko od amerického území - například na Ukrajině či v Jihočínském moři - mohou ohrozit americké spojence a tím vtáhnout do hry americkou armádu.
Rezignace na roli světového lídra?
Obamovi odpůrci nový, méně silový přístup k zahraniční politice již delší dobu kritizují, protože podle nich rezignuje na postavení USA coby globálního lídra a na hrozby akcemi, které by mohly zastavit nepřátele. Tato kritika podle agentury AP Obamu hluboce frustruje a byla hlavní motivací k jeho rozhodnutí pronést dnešní řeč.
Spojené státy se podle svého prezidenta nevzdaly role lídra, pouze ji nově definovaly. V každém jednotlivém případě tvoří USA mezinárodní koalice a spolupracují s různými partnery, uvedl Obama. Sílu nové americké strategie, která upřednostňuje diplomacii před vojenskými akcemi, ukazuje podle něj příklad Ruska, které se prý po anexi ukrajinského Krymu kvůli sankcím, jež Američané sladili s EU, ocitlo v izolaci.
