Útoky na Ameriku změnily politiku, společnost a globální ekonomiku | E15.cz

Útoky na Ameriku změnily politiku, společnost a globální ekonomiku

Snímek zachycuje
panorama newyorských
mrakodrapů těsně
poté, co do druhé věže
Světového obchodního
centra narazilo letadlo
pilotované teroristy.
Snímek zachycuje panorama newyorských mrakodrapů těsně poté, co do druhé věže Světového obchodního centra narazilo letadlo pilotované teroristy.
• 
ZDROJ: reuters

Igor Záruba

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Téměř tři tisíce mrtvých, k tomu více než šest tisíc zmrzačených a zraněných – události z osudného rána před deseti lety představují symboly hrůzy a utrpení. Osobní, společenské a politické důsledky mají ovšem další rovinu, a to hospodářské dopady.

Přímé, v podobě zničených budov a letadel, se pohybují od 25 do 50 miliard dolarů. Nepřímé, které pocítili spotřebitelé a podniky všude na světě, jsou ještě větší.

„Občané a firmy omezili výdaje, což vedlo k ekonomickému oslabení. Jen v Americe obnášela tato ztráta 109 miliard dolarů,“ konstatuje americký think tank Center for Risk and Economic Analysis of Terrorism Events.

Která hospodářská odvětví a jak byla tedy atentáty nejvíce zasažena? Které obory na nich naopak vydělaly? Na tyto otázky odpovídá stručný přehled, který připravila redakce týdeníku Der Spiegel. Akciovým trhům a letectví věnujeme samostatné místo.

Pojistky s prémiemi

Pojišťovací domy musely vydatně platit už v roce 2001. „Útoky byly jednou z největších pojistných událostí v dějinách,“ připomíná Dirk Harbrücker ze zvláštní pojišťovny Extremus. Pojistné škody na budovách vydaly na 25 miliard dolarů, k tomu se připojily ztráty na letadlech a životní pojistky. Běžné pojišťovny musely zvýšit očekávání škod, rizika spojená s terorismem se pro ně stala nepojistitelná.

Trasy unesených letadel a následky jejich útoků 11. září 2001Autor: reuters

V Německu založilo šestnáct pojišťoven speciální ústav Extremus, který přichází ke slovu ve chvíli, kdy dojdou klasickým ústavům síly. Podobný model existuje v řadě států EU. Výsledkem jsou o hodně dražší pojistky budov, průmyslových objektů a dopravních staveb. „Pojištěnci musí platit rizikové prémie,“ říká Harbrücker. Extremus vybral letos na prémiích 54 milionů eur.

Nákupy na dluh

Sebevražedné nálety silně znejistily americké občany. Atmosféra strachu stlačila dolů spotřebitelský index, větší nákupy šly k ledu. Centrální banka Fed se pokusila oživit konjunkturu a vyléčit šok ze splasknutí internetové bubliny a zářijových zločinů snižováním úrokových sazeb, hlavní úrokovou sazbu srazila do konce roku 2003 ze 6,5 na jedno procento. Krátkodobě to byl úspěch, Američané začali utrácet. Střednědobě nahrála tato politika růstu privátního zadlužení, které o několik let později vyvolalo finanční a hospodářskou krizi.

Zisky pro zbrojovky

Boom zažili dodavatelé bezpečnostních systémů, zejména výrobci přístrojů pro vyhledávání a určení biologických a chemických zbraní či poskytovatelé bezpečnostních služeb. Největším plátcem byla a je americká vláda, která drasticky zvýšila výdaje na národní bezpečí. Na afghánské a irácké vlně se svezly zbrojovky, podle Brown University zaplatil Washington za obě války až čtyři biliony dolarů.

Prezident George W. Bush děkuje 14. září 2001 v troskách Světového obchodního centra (WTC) záchranářům za jejich práci.Autor: reuters
Prezident George W. Bush děkuje 14. září 2001 v troskách Světového obchodního centra (WTC) záchranářům za jejich práci

Vina a trest

atentátník – k útokům se přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin, šéf teroristické sítě Al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl zabit v květnu 2011 v Pákistánu

atentáty provedlo devatenáct teroristů arabského původu, kteří zahynuli spolu s oběťmi

obžaloba – před vojenským soudem na americké základně Guantánamo na Kubě si v červnu 2008 vyslechla obžalobu pětice islámských radikálů. Dva z údajných teroristů se přiznali, soudit je bude tribunál na Guantánamu, nikoli federální civilní soud v New Yorku

viníci – odsouzeny byly jen dvě osoby. Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui se přiznal, že měl unést páté letadlo, ale byl zatčen (v roce 2006 dostal doživotí, loni mu bylo zamítnuto odvolání). Maročanu Muníru Mutasádikovi vyměřil v roce 2006 německý soud patnáct let vězení za spoluúčast na útocích

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video