V Číně se narodily první děti s modifikovanou DNA. Je to nepřípustné a neetické, tvrdí vědci

Čínský profesor Che Ťien-kchuej, který podle svých slov stvořil první geneticky upravené děti

Čínský profesor Che Ťien-kchuej, který podle svých slov stvořil první geneticky upravené děti Zdroj: ČTK/AP/Mark Schiefelbein

Čínský vědec tvrdí, že modifikoval genetickou výbavu několika embryí. Děti by tak neměly ohrožovat různé choroby, včetně viru HIV. Oznámení rozpoutalo debatu o etické stránce takových experimentů, domovská univerzita v Shenzhenu se k výsledkům jeho práce nehlásí.

Na svět údajně přišly první geneticky upravené děti. Vědec Che Ťien-kchuej z čínské Southern University of Science and Technology měl metodou CRISPR upravit genetickou informaci embryím tak, aby byla odolná vůči několika chorobám včetně AIDS. Po úpravě totiž vir HIV nemůže jejich buňky napadnout. Embrya měla být implantována několika ženám. Před několika dny se pak narodila dvě neidentická dvojčata - holčičky. Jejich rodiče však nechtěli být jmenováni a odmítli se také jakkoliv vyjádřit.

Údajný úspěch pokusu ale nevyvolává ve vědecké obci příliš pozitivních reakcí. Zprávy o výzkumu strhly vlnu kritiky, mnozí biologové, lékaři a etici zpochybňují etickou a morální povahu práce. Experimenty s lidskou DNA už sice prováděny byly, ovšem nikdy v takovém rozsahu a s takovým vlivem, který přesahuje i jednu generaci. Není jasné ani to, jaké důsledky genetické změny přinesou v dlouhodobějším horizontu.

Sociolog z univerzity v San Diegu John Evans se na stránkách sciencealert.com zamýšlí na přípustností takového výzkumu. Podle něj může připravit cestu k dalším úpravám lidské genetiky, které mohou hraničit s eugenikou. „Když přijdete na to, jak upravit jeden gen, můžete změnit i jakýkoliv jiný,“ uvedl. To by pak mohlo vyvolat otázku, co všechno by se mělo geneticky upravovat. Jen smrtelné nemoci, nebo třeba i nedostatek intelektu?

Sociolog navíc upozorňuje, že výsledky Číňanovy práce jsou diskutabilní, protože nebyly publikovány v žádném odborném a recenzovaném žurnálu.

Další vědec Kiran Musunuru z University of Pennsylvania takový způsob bádání odmítá. „Experiment na lidských bytostech nelze morálně a eticky obhájit“, uvedl pro AP.  Čínský bioetik Qui Renzong zase pro Guardian vyjádřil obavy, že výzkum, který nebyl veden podle pravidel, ohrozí reputaci čínské vědy. Instituce, kde Che pracuje, se k výzkumu nehlásí.