Podobně dopadlo i pořadí, když se Deloitte ptal, jestli mladí pracují pro inovativní firmu. „Podle respondentů v Číně, Indii či Brazílii jsou nejvíce inovativní společnosti z oboru telekomunikací, spotřebního a výrobního průmyslu,“ tvrdí Marek Romancov, partner Deloitte.
Jenže mladí Brazilci, Indové či Jihoafričané se možná jen nechali strhnout rychlým rozvojem svých zemí a firem. Nasycené trhy, jakými jsou Evropa či Japonsko, jsou nejvíce zasažené ekonomickou recesí, a proto zde společnosti nechtějí i kvůli škrtání v nákladech investovat do inovací. Naopak zemím BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) se daří rychle růst, je zde prostor pro zavádění nových technologií, rychle se zde staví, vyvíjí i vyrábí, protože tyto trhy nejsou nasycené, vysvětluje výsledek výzkumu Deloitte.
Pokud by se inovativnost zemí, a tedy i firem, měřila množstvím podaných patentových přihlášek a udělených patentů, vypadal by žebříček jinak. Právě země, které v průzkumu Deloitte propadly, najednou vypadají jako ty, kde se rodí nové myšlenky a objevy. V Japonsku získalo v roce 2011 patent necelých 200 tisíc japonských firem a institucí, což bylo nejvíce na světě. Na druhém a třetím místě jsou Čína a USA.
Na chvostu patentových žebříčků zůstaly tolik vyzdvihované rychle se rozvíjející ekonomiky, jako jsou Brazílie, Indie či Jižní Afrika. Tamní domácí patenty se počítají pouze na stovky. Specifická je v tomto ohledu Čína, která vévodí světu v počtu podaných patentových přihlášek. V roce 2011 jich čínská pracoviště podala 475 tisíc. Většina z nich ale nakonec skončí jen na čínském patentovém úřadu. Podle některých analytiků to spíše vypovídá o tom, že Číňané plní požadavky vlády na počet patentů, než že by šlo o hodnotné myšlenky. Jinak by si je prý firmy a instituce patentovaly i v zahraničí.
